1. Zlobíte a neučíte se? Nevzdychejte! Mnozí géniové také nezačínali příliš slavně. Schiller, Swift, Humboldr, Wagner ve škole jen taktak nepropadli. Einstein neudělal přijímací zkoušku na polytechniku. O Napoleonovi říkali profesoři, že je zvíře. Kantovi nedávali žádné naděje už na gymnáziu. Linné a Liebig byli vyloučeni ze školy… No nazdar!
2. Promiňte… Jste nedonošení? Pak vězte: Není pravda, že nedonošenci jsou nějak duševně či tělesně méněcenní. Vyvracejí tu smyšlenku sama fakta. Vždyť mezi slavné nedonošence patřili například Newton (dožil se 84 let!), Darwin, Cuvier, Napoleon, Voltaire, Rousseau, Hugo, Lamartine a mnozí jiní. Přitom ani jeden z nich nezačínal kariéru v inkubátoru!
3. Géniové! Kdo by jim nezáviděl? Dovedli nemožné: Torquato Tasso prý plynně mluvil už v šesti měsících. Gauss ve třech letech brilantně řešil složité algebraické a geometrické úlohy. Mill v témže věku psal a četl anglicky a řecky. Haydn ve čtyřech senzačně muzicíroval, Mendelssohn v pěti, Lope de Vega jako pětiletý diktoval kamarádům básně, jednu za druhou. Neuměl totiž ještě psát…
4. Admirál Nelson se díky své výjimečné inteligenci stal námořním kapitánem už v patnácti letech. O Napoleonovi se tvrdilo, že dokázal vykonávat až sedm činností současně. Jeden méně slavný muž, francouzský psycholog Paulhan, dovedl ještě neskutečnější věc: Byl schopen skládat báseň a současně docela jinou recitovat publiku.
5. Těmhle slavným mužům přálo štěstí i ve snu: Německému chemikovi Kekulému se prý ve spánku zjevil vzorec benzolu. Mendělejevovi pomohl sen k vytvoření proslulé periodické soustavy. Skladatel Martini slyšel ve snu kohosi hrát sonátu a po probuzení ji už jenom zaznamenal. Volta se přiznal, že prý ve snu "přepracoval" svoji Henriadu.
6. Fenoméni paměti: Lidé doslova zázračných schopností. Mezi jazykovědci byl takovým vyvoleným Ital Alfréd Trombetti. Jako samouk se dokázal naučit pěti stům jazyků! Z matematiků proslul Švýcar Leonhardt Rulet. Napsal osm set rozsáhlých vědeckých prací. Když k stáru oslepl, ukázalo se, že všechny dokonale a doslova uchoval v paměti.
7. Ruský komponista S. V. Rachmaninov byl znám fenomenální hudební pamětí už jako student. Na konzervatoři se stal jednou náhodným posluchačem při přehrávce nové symfonie A. K. Glazunova. Když půlhodinová skladba v Glazunovově klavírním podání dozněla, sedl Rachmaninov, který ji nikdy předtím nemohl slyšet, ke klavíru, a celou symfonii bezchybně zahrál znovu.
8. Řadě géniů štěstí nepřálo - stali se předmětem zkoumání psychiatrů a dostali označení "geniální idioti". Dovolte, abychom vám představil ty nejslavnější: J. M. Dase, zázračný počtář, byl epileptik se šesti prsty na nohou a na rukou. Zpaměti okamžitě prováděl zcela libovolné matematické operace rychlostí moderního počítacího stroje.
9. Geniální idiot č. 2: M. Frankl z uherského Pětikostelí. Jako malé dítě bleskem umocňoval na pátou, samozřejmě zpaměti. V šesti letech ve vteřině řešil úlohy jako: "Kolik sekund má 971 roků?" Stal se tulákem, později pacientem ústavu pro choromyslné v Budapešti. Neboť takový byl osud většiny "blbců z Xeenemünde".
10. Geniální idiot č. 3: J. Inaudi z Piemontu. Narozen r. 1867, od tří let pasák a fantastický počtář v jedné osobě. Nenaučil se psát, neuměl nic, z vnitřní nutnosti však počítal neustále vše, co mu přišlo do cesty. Kmeny, stromy, zvířata, hvězdy. Hravě manipuloval s výpočty i vzorci, v nichž bylo přes 400 čísel. Samozřejmě zpaměti…
11. Geniální idiot č. 4: T. Baratier ze Schwabachu. Ve třech letech četl, v pěti mluvil německy, latinsky, francouzsky, učil se řecky a hebrejsky, v jedenácti přeložil cestopis, ve dvanácti studoval filozofii, vyšší matematiku, historii. Ve dvaceti zemřel - fyzicky i duševně zcela vyčerpán.
12. Geniální idiot č. 5: Nejproslulejší ze zázračných dětí - CH. H. Heinecken, nar. r. 1721 v Lübecku. Do prvního roku života zvládl bibli, ve dvou a půl letech znal dějiny , ve čtyřech němčinu, latinu a franštinu, téměř veškerou matematiku. V té době Heineckena pozval ke dvoru dánský král, rozmlouvali spolu o metafyzice. Po audienci bylo dítě nakojeno. V pěti letech zázračný, tělesně však slabý Heinecken zemřel.
13. Domníváte se, že genialita bezprostředně souvisí s váhou mozku? Není tomu tak. Slavný francouzský spisovatel Anatome France měl mozek menší než dávní neandrtálci nebo pitecantropové: vážil 1410 gramů. Na druhé straně vůbec největší známý lidský mozek o váze téměř 2 500 g náležel… silně debilnímu londýnskému zahradníkovi!
14. Mnoho slavných mužů propadlo sběratelské vášni. Einstein sbíral známky. Právě tak Marx, Engels, Gorkij a mnozí jiní. Darwin sbíral mušle, razítka a mince. Napoleon vybudoval na ostrově sv. Heleny velkou sbírku cínových vojáčků. Ford schraňoval - ač sám abstinent - láhve od džinu. A slavný Rothschild - senior? Shromáždil kolekci 60 000 blech!
15. Věnovali jsme dlouho pozornost výjimečným lidem - obraťme ji nyní k obyčejným smrtelníkům. Tak třeba: Položili jste si někdy otázku, kolik lidí se na této planetě už narodilo? Nikdo to neví přesně. Avšak podle odhadů prý už 77 miliard. Jednoduchým výpočtem lze zjistit, že tedy na každém hektaru souše je už pochováno 5 našich předků. Je vám smutno? Proč? Vždyť je to přece jen odhad!
16. Kterýsi švýcarský matematik spočítal, že za posledních 5000 let vedli lidé téměř 15 000 válek. Započetl jen ty, na které historie nezapomněla. A odhadl, že v těch válkách padlo asi 31 miliard lidí. Je možné, že by se skoro polovina všech našich předků vzájemně vyvraždila? Proboha, to musí být nějaký omyl!
17. Nebavme se o smrti - mluvme o životě! Jak se rodíme? Na 80 obyčejných porodů připadá narození jedněch dvojčat. Trojčata se vyskytují jednou na 7000 porodů, čtyřčata jednou na 512 000 porodů, paterčata jednou na 50 000 000 porodů, šesterčata jednou na 4 712 000 000 porodů, sedmerčata --- kdepak, to astronomické číslo by se nám nevešlo do řádky.
18. Čerpali jsme z hodnověrných pramenů, přímo z lékařské literatury: Největší počet blíženců, jaký se kdy u nás v Čechách narodil, byl roven číslu pět. Ano, jednou jedinkrát se u nás narodila paterčata, a to r . 1780 v obci Ždětín u Prostějova, v rolnické rodině Rosalie a Františka Vítkových. Po několika hodinách však zemřela.
19. Ještě jednou o blížencích: Sedmerčata se podle odborné literatury doposud narodila jen dvakrát, osmerčata jednou, v r. 1967 v Mexiku. A světový rekord? 13. 6. 1971 se 29leté Geraldině Broderickové z australského Sydney narodila devaterčata, šest chlapců a tři dívky. Do týdne novorozeňata zemřela. Lékaři připsali neuvěřitelný porodnický případ na vrub hormonální kůře, kterou předtím matka prodělala.
20. Víte, jakého průměrného věku se dožíváme? V celosvětovém měřítku šedesáti až sdmdesáti let. Nejdéle z nás žijí Švédové, v průměru 73 let. Naši předkové v době kamenné a bronzové žili asi 20 roků, staří Řekové v průměru 59 let, lidé gotiky 21, baroka 26, rokoka a klasicismu 34 let. Hleďme, dožíváme se dvojnásobného věku lidí z dob Marie Terezie!
21. Kdo ze smrtelných lidí žil nejdéle? Podle fantastické zprávy čínské tiskové agentury z května roku 1936 by měl být stařešinou všech metuzalémů prostý rolník, jakýsi Li-Tšung-Yun: narodil se roku 1680, zemřel roku 1936, dožil se tedy požehnaného věku 256 let! Sotva se však najde někdo, kdo by údaji tak přehnanému uvěřil.
22. Věrojatní a prokazatelní metuzalémové lidstva: Stařec divokého jména Sayed Ali Zalehá Kutahi, Íránec, který zemřel 10. 3. 1959, se dožil věku 185 let. Stařena všech stařen: Angličanka Elizabeth Yorathová, datum úmrtí: 13. 2. 1668. Dožila se - údajně ve výborné kondici - 177 roků. Protože přes veškerou hodnověrnost i tyto údaje vyhlížejí přehnaně, dodejme: Rekordmanem je biblický Metuzalém - 969 let!
23. Ptáte se na obra mezi lidmi? Těžká otázka. Podle odborné literatury byl až donedávna za takového považován Fin Daniel Cajanus († 1749). Francouzský antropolog Topinard zaznamenal, že obr Cajanus za svého života měřil 283 cm. Jenomže později byly Cajanovy kosti, přechovávané v muzeu města Leydenu, přeměřeny. Závěr? Mohl být vysoký nejvýš 222 cm!
24. Pravděpodobně největším člověkem na světě byl Američan Robert Pershing Wadlow. Narodil se v r. 1918 v Altonu (Illinois), zemřel jako dvaadvacetiletý, 15. července 1940. Těsně před smrtí vážil 222,7 kg a měřil 2,71 m.
25. Ženy obřího vzrůstu historie téměř nezná. Proto Němka Marianne Wehdeová, narozená roku 1866 v Benkendorfu, drží primát mezi obryněmi celkem prokazatelně. Dorostla do výšky 2,55 m a proslavila se vzrůstem po celé Evropě. Zemřela v sedmnácti. Druhá v žebříčku: Americká černoška Dolores Pullardová, narozená 1947, výška - 2,48 m. Zdali ještě žije, nevíme.
26. Ovšem, na skřeky a trpaslíky nesmíme zapomenout: Nuže, Georges Buffon popsal mrňouse, který ve svých 37 letech měřil pouhých 40 cm. A nejslavnější trpaslík? Šašek britského královského dvora Geoffrey Hudson, nar. 1619, ve třiceti letech vysoký 45 cm. Miláček královny Jindřišky později povyrostl až na 114 cm.
27. Nejtěžším mužem všech časů byl nejspíš 1,83 m vysoký Robert Earle Hughes, Američan ze státu Illinois. Jako novorozeně vážil 5,17 kg, v deseti letech 149 kg. O patnáct let později pak - 484,7 kg! Hughesův obvod v pase: 315 cm! Zemřel v červenci 1958. Bylo mu pouhých 32 let.
28. Rekordní supermuší váha: Samozřejmě máme na mysli váhu dospělého člověka, ne dítěte. Kdo je přeborník? Jakýsi Hopkin Hopkána z Walesu - je písemně doloženo, že nedlouho před svou smrtí (v sedmnácti letech) vážil 5 440 gramů, tedy necelých pět a půl kilogramu. Žil v polovině osmnáctého století.
29. Zajímavá zpráva pro prvorodičky - krátká informace o nejpřičinlivější matce historie: V carském Rusku žili v minulém století manželé Vasilevovi, Teror a Anna. Fedorova žena v průběhu života rodila sedmadvacetkrát. Povila celkem 69 živě narozených dětí. Z toho 16krát dvojčata, 7krát trojčata a 4krát čtyřčata.
30. Rada mužům, kteří se hodlají oženit: Vyberte si ženu co nejmenší! Z rozvodových statistik vyplývá, že ženy malé postavy jsou věrnější než manželky štíhlé a vysoké. Platí úměra: Čím vyšší manželka, tím citově nestálejší. A varování ženám, které se hodlají vdát: Víte, že budete musit za život uvařit asi 200 tun jídel a polévek, tedy pokrmů o celkové váze čtyřiceti slonů?
31. Milenci - pozor! Chemickou analýzou polibku bylo zjištěno, že obsahuje: 0,06 g vody, 0,07 g bílkovin, 0,02 g výtažků slinné žlázy, 0,07 g tuku, 0,04 g kuchyňské soli a 22 000 baktérií. Navíc časté líbání zkracuje život. Srdeční puls se zvyšuje ze 70 na 95 úderů v minutě. Podle lékařů prý jeden polibek každého z nás připravuje o 3 minuty života!
32. Novopečení otcové! Hledáte svůj vzor? Zde je: Francouz Pierre Defournelle, ctihodný občan z Burgas Vivare. Dokázal jako jediný muž na světě mít tři syny ve třech (!) různých stoletích. První jeho potomek se narodil v r. 1699, druhý v r. 1738 a třetí v r. 1801. Defournelle se totiž oženil se svou třetí ženou, když mu bylo 120 let. Skonal o 9 roků později.
33. Pár rad pro kuřáky: Z každého 100 000 mužů ročně umírá na rakovinu plic 13 kuřáků doutníků, 39 kuřáků dýmek, 98 kuřáků univerzálních, kteří kouří cigarety, dýmku i doutníky, 127 kuřáků cigaret. Tedy 277 kuřáků celkem. Ovšemže - rakovinu mají i nekuřáci. Ze 100 000 mužů jich umírá 13. Na 277 úmrtí u kuřáků 13 úmrtí u nekuřáků! Je libo cigaretu?
34. Zapalte si, přátelé! Přeje si někdo? Leckdo: 25 % chlapců a 4 % dívek mladších 15 let (tedy na devítiletce!), 45 % chlapců a 21 % dívek z průmyslovek a gymnázií, 55 % chlapců a 36 % dívek z učňovských škol. Také 65 % mužů a 21 % žen z továren, 58 % mužů a 1 % žen ze zemědělství, 53 % lékařů a 44 % lékařek, atd. Vás všechny, přátelé, odkazujeme na předchozí zprávičku!
35. Údaje pro kamarády z mokré čtvrti: Víte, kolik díky vašim mimořádným výkonům vypije za rok každý občan této republiky, totiž včetně nemluvňat? 6 litrů tvrdých alkoholů, 14,6 litru vína, téměř půl druhého hektolitru piva - přesně 147,7 litrů. No nazdar! To jsou astronomická čísla, uvědomíme-li si, že nejméně polovina obyvatelstva nepije vůbec!
36. Co byste tak řekli pěknému tetování? Že se vám nelíbí? Možná nebudete věřit, ale mezi mladými muži se tahle pradávná námořnická móda pořád udržuje. Před časem byl uskutečněn průzkum mezi vojáky základní služby: Z počtu 1916 osob bylo tetování zjištěno u 168 - tedy u 8,76 % vyšetřovaných. 135 tetovaných mělo jen devítiletku, 6 maturitu, ani jeden vysokoškolské vzdělání. Zbytek školu nedochodilo. Že by přímá úměra mezi tetováží a vzděláním?
37. Tetovat se nebudem - pojďte, začneme se bavit trochu kulturně. Třeba o literatuře. Hovořit o knihách je ušlechtilé. Kterou začneme? Knihou, důležitou pro čtenáře s přísnou dietou: Napsal ji francouzský spisovatel Mathela a nazval ji NIC. Má 200 prázdných stránek. Vyšla před několika lety v ušlechtilé vazbě a jako bestseller byla ihned rozebrána.
38. A teď si vezmeme lupu a přečteme si nejmenší knihu na světě. Vyšla v roce 1958 v západním Německu, vydala ji Gutenbergova společnost, a to hned v šesti řečech. Svazečky vázané v krásné kůži mají rozměry 6 x 6 milimetrů. Obsah? Modlitbička pro věřící - známý otčenáš.
39. Zajímáme se všichni o extrémy - nuže, věnujme pozornost nejdelšímu dílu v oblasti literatury. Které to je? V současné době Britská encyklopedie, jejíž nejnovější čtyřiadvacetisvazkové vydání, obsahuje 27 247 stran, 43 512 hesel a 38 258 426 slov. Mezi romány je jasně nejdelším staročínský manuskript Květy granátového jablka. Má 360 dílů.
40. Bibliofilové mezi námi by se jistě rádi pokusili získat nejúměrnější knihu na světě. Je v jediném exempláři k mání v USA. Vyšla v r. 1925 v New Yorku, váží 225 kg, jmenuje se Historie Jihu a byla exponátem na jubilejní výstavě o americkém průmyslu. Rozměry: šíře 2,08 m, tloušťka 30,5 cm, výška 2,79 m, vazba z kůže celého bizona. Stránky obrací servozařízení poháněné elektromotorem…
41. Kdo byl nejplodnějším spisovatelem v dějinách? Budeme-li považovat za měřítko rychlost psaní, pak asi slavný detektivkář Georges Simenon (*1903). Dovedl vytvořit dvousetstránkový román za 11 dnů. V tomto šíleném tempu napsal přes 170 románů pod vlastním jménem, dalších asi 200 děl pod 17 různými pseudonymy.
42. Vůbec nejrozsáhlejší literární dílo pravděpodobně zanechal klasik španělské literatury, největší dramatik tzv. "zlatého věku", současník Cervantesův, Lope de Vega. Napsal přes 1 800 komedií (jen asi 500 se jich zachovalo), 400 dalších rozlehlých děl a bezpočet básní. Divadelní hru uměl vytvořit za jedinou noc. A vynikající! Záviděníhodné!
43. Čtete v cizích řečech? Vyhýbejte se knihám, psaným jazykem severoamerických Indiánů Čipevejů. Jejich řeč patří k nejtěžším na světě, neboť rozeznává přes 6 000 mluvnických tvarů. Nedoporučuje také eskymáčtinu, třebaže má nejchudší slovník na světě! Eskymáci totiž používají 63 různých přítomných tvarů. Do třetice dagestánský jazyk Tabarassan má se svými 35 pády nejobtížnější skloňování.
44. Alespoň jednu zprávu pro milovníky výtvarného umění - musíte totiž vědět, že největší obraz v dějinách malířství vytvořil celkem neznámý John Banvards v r. 1846. Plátno, znázorňující panoramatický pohled na tok Mississippi, bylo 4 570 m dlouhé a 3,65 m vysoké. Celková plocha veledíla: 1,72 hektarů. Obraz, svinutý do obrovské role, shořel v r. 1891.
45.
A nyní trochu hudby! Je libo symfonii? Pustíme si tedy tu nejdelší.
Kterou? 3. symfonie Gustava Mahlera d-moll. Jenom její první věta trvá
45 minut. A celá skladba 1 hod. 45 minut. Vy raději operu? Dobrá, tedy
také tu nejdelší: Richard Wagner - Parsifal. Při nezkráceném provedení
budeme sedět v křesle hlediště 4 hodiny a 50 minut.
46.
Tohle asi víte: Nejgeniálnějším ze skladatelů - totiž aspoň v tom
smyslu, že nejsnadněji tvořil - byl Wolfgang Amadeus Mozart. Zemřel v
pětatřiceti, přesto však dokázal zanechat na 600 hudebních děl. Operu
Titus například napsal za 18 dnů. Předehru k Donu Giovannimu na jedno
tvůrčí posezené. Symfonie e-moll, g-moll a c-dur v jediném období 42
dnů!
47.
Pravděpodobně nejpodivnější hudební dílo, které bylo míněno zcela
vážně, napsal před několika lety britský lékař Richard de Guide. Jeho
"chirurgická" symfonie, klasicky čtyřvětá, nese název Čtyři symptomy.
Jednotlivé věty: I. - Žloutenka, II. - Zácpa, III. - Epileptický
záchvat, IV. - Zápal mozkových blan.
48.
Nasyceni kulturou, oddejme se na chvíli sportu. Bez této oblasti dění
by naše tržiště senzací nebylo úplné. Samozřejmě věnujeme hlavní
pozornost událostem výjimečným. V abecedním pořádku? Třeba. A -
Automobilismus: První závody? 18. srpna 1887 na trati Paříž-Versailles a
zpět. První vítěz: Georges Bouton na parní tříkolce. Čas: 74 minut.
49.
Box. Nejdelší boxerský zápas dějin: 6. dubna 1893 v New Orleansu mezi
Andy Bowenem a Jackem Burkem. Bojovali celých 110 kol, zápas trval 7
hodin a 15 minut. Nejmladší mistr světa: Angličan Perlař Palmer, 19 let,
vítěz v bantamové váze r. 1895. Nejstarší mistr světa: Archie Moore,
USA, 1962, polotěžká váha, 49 roků.
50.
Hokej. Nejvyššího vítězství v mezinárodním zápase dosáhla v r. 1924
Kanada nad Švýcarskem. Utkání hrané v Chamomix skončilo 33:0.
Nejsensačnější brankostroj: 19. března 1938 vstřelilo kanadské mužstvo
Toronta družstvu New York Americans 8 branek v rozmezí pouhých 52
vteřin!
51.
Kopaná. Nejvýraznější vítězství v mezistátním utkání: Velká Británie
versus Austrálie, r. 1951 - 17:0. Rekordní prohra prvoligového mužstva:
Anglický fotbalový klub Arbroath proti skotskému soupeři v r. 1885,
výsledek 36:0. Útočník John Petrie v tomto historickém utkání vstřelil
13 branek.
52.
Lehká atletika. Uveďme jediný údaj, který svého času pronikl na stránky
sportovních rubrik všech evropských deníků. Ve skoku do výšky prý jeden
mladý černoch z kmene Watussi ve Střední Africe překonal laťku na výšce
2,51 m. Pro nedostatek přesvědčivých důkazů zůstal fantastický výkon
novinářskou kachnou. Právem, či neprávem?
53.
Odbíjená. Máte představu, jakou rychlostí letí volejbalový míč při
vydařeném smeči? Sportovní odborníci ji změřili. Ukázalo se, že v
okamžiku úderu hráči udělují míči rychlost přes 175 kilometrů v hodině.
54.
Plavání. Rychlost, jakou plave závodník: 7,80 km/h. Nejúspěšnější
plavec všech dob: Švéd Arne Borg, 31 světových rekordů v letech
1921-1929. Rychlostní rekord na La Manchi: 9 hodin, 35 minut. Tento čas
zaplaval anglický sazeč Barry Watson v roce 1964. První z vítězů nad La
Machem: Angličan Matthew Webb, 24. srpna 1875, na trase z Doveru do
Calais, čas - 21 hod. 45 min. (Nejrychleji přeplaval kanál australský
plavec Trent Grimsey, v roce 2012 to zvládl za 6:55)
55.
Šachy. Nejdéle držitel titul mistr světa Rakušan Wilhelm Steinitz, od
roku r. 1866 do r. 1894, tedy 29 let. Po něm pak Němec Emanuel Alsker,
od r. 1894 do r. 1921 - 28 let. Nejdelší známá partie: Mezi Argentincem
H. Pilnikem a Izraelcem M. Czerniakem, sehraná v Mar del Plata r. 1953.
Po 191 tazích, (20 hodinách hry), skončila remízou.
56.
Žijeme obklopeni bezpočtem neuvěřitelných věcí, někteří z nás
neuvěřitelné věci sami dovedou a vyvádějí. Dovolte nám seznámit vás s
několika podivíny, držiteli tzv. "bláznivých rekordů". Touha po
výstřednosti, po slávě či po penězích je zbavila strachu i ostychu.
Počali soupeřit a vítězit v nejnesmyslnějších disciplínách: v kutálení
buráku, v chůzi po rukou, v jídle a pití. Zde jsou…
57.
Krčmář z Regensburgu Lucki Hofmeier přešel z rodného Mnichova
vzdálenost 132 km po rukách. Zničil cestou 20 párů rukavic. Když se
přihlásil o titul mistra světa v chůzi po rukou, řekli mu, že už v r.
1900 urazil Johann Haslinger trasu Vídeň - Paříž, tedy vzdálenost téměř 1
400 km.
58.
Angličan John Roy je držitelem světového rekordu kníračů. Nechal si pod
nosem vyrašit knír, který po vydatném použití pomády dosahuje rozpětí
125 cm. Držitelem rekordu v délce vousu je bráhmán Masudiya Din z
Bombaje. Devět let se neholil. Bradka, která mu za tu dobu narostla, se
podobá vlečce nevěsty. Je dlouhá 2,54 m. (Osmapadesátiletý Girdhar Vyas z
indického státu Rádžasthán si pěstuje svůj knír už od roku 1985. Za 33
let mu jeho chlouba narostla do úctyhodné délky - Girdharův knír dnes
měří 6,7 metru a podle všeho jde o nejdelší knír na světě.)
59.
Světové rekordy ve skoku přes švihadlo: V počtu přeskoků za 1 minutu je
držitelem rekordu Australan T. Lewis - 286 přeskoků. Vytrvalostní
skákání: Šampiónem v disciplíně "2 hodiny nonstop" je T. Morfia, taktéž z
Austrálie, výkonem 22 806 přeskoků. Týž velmistr na švihadle přeskákal
nejdelší trasu totiž 1 609 km ze Sydney do Adelaidy.
60.
Držitelem světového potápěčského rekordu je Kaliforňan Robert Foerster.
V prosinci 1960 se nadechl, ponořil pod vodu a vydržel pod hodinou
hladinou celých 13 minut a 42 vteřin. Před potopením půl hodiny dýchal z
kyslíkového přístroje. Po vynoření mu tentýž přístroj musili přiložit k
ústům asistenti.
61.
Taneční rekordy: V nonstop charlestonu - John Giola, 22.30 hod. V
twistu - Novozélanďanka Ra Dennyová - 100 hod. Absolutní světový rekord v
nonstop tanci: Argentinec Carlos Sandrini, září 1955, Buenos Aires,
celkovým časem 106:05.10 hod. Při rekordním pokusu utancoval tři
trénované partnerky.
62.
Bubenický rekord: Bláznivý bubeník z Bongo-klubu v Londýně vydržel
nepřetržitě bubnovat 100:01.15 hod. Jmenoval se Roy Duval a svého
podivínského výkonu docílil 14. října 1960. Zda byl od té doby překonán
jiným šílencem, není známo.
63.
Na houpacím křesle se vydržela bez ustání houpat 93 hodin a 8 minut,
tedy téměř čtyři dny, dvaapadesátiletá paní Ralph Weirová z Nového
Skotska. Její rekord je zaznamenán pod datem 31. srpna 1957. Po skončení
pokusu dáma prohlásila, že se jí trochu motá hlava.
64.
V roce 1955 dobyl světového rekordu ve vytrvalostní hře na piano Němec
Heinz Arntz. S kratičkými pauzami pro osvěžení a nutnou toaletu
preludoval celkem 423 hodin, tedy 17 dnů a 15 hodin k tomu. Když pak
ulehl k spánku, ještě několik nocí mu ruce poskakovaly po peřině.
65.
Velmi zvláštní světový rekord dodnes drží někdejší americký president
Theodor Roosevelt. Je totiž mistrem v potřásání rukou. Na Nový rok 1907
mu do Bílého domu přišlo gratulovat celkem 8 513 spolupracovníků a
přátel. Všem tenkrát stiskl ruce. Osobní lékař měl s jeho pravačkou co
dělat až to Tří králů.
66.
Dosud nepřekonaný rekord v hladovce náleží jednašedesátileté Cornelii
Fosterové z jihoafrického Johannesburku. Vydržela prý pouze o sodovce
půst dlouhý 102 dnů. Druhé místo v žebříčku náleží zločinci z irského
vězení Corku. Při protestní hladovce vydržel nejíst 94 dnů. Osm jeho
stávkujících kolegů zachránili před smrtí hladem lékaři, devátý zemřel
po 76. dnu půstu.
67.
Nejdelší maratón světa se běžel v r. 1929. Transkontinentální běh na
vzdálenost 5 810 km se konal na trase New York - Los Angeles. Zvítězil
Johny Salvo (USA). Napříč proběhl Severní Amerikou za 525 hodin, 57
minut a 20 vteřin, tedy za 79 dnů. Dosáhl průměrné hodinové rychlosti
11,04 km/h.
68.
Světový rekordman v dálkovém pochodu: Američan C. A. Harriman. Ve dnech
6.-7. dubna 1883 ušel na jeden zátah 193 kilometrů a pár metrů navíc.
Pak se zhroutil v křečích. Absolutní chodecký rekord náleží Davidu
Jeanovi ze Singapúru. V r. 1957 prošel během 81 týdnů 14 zemí. Průměrná
denní rychlost 51,5 km urazil vzdálenost 29 775 km.
69.
Pijácký rekord? Je jich mnoho. Uveďme ten nejneuvěřitelnější, ačkoli se
tvrdí, že při něm bylo mnoho svědků: V r. 1810 vypil prý jeden Angličan
za 55 minut 31 litrů piva. O tom, že údaj je přehnaný, svědčí současný
francouzský rekord: Auguste Maffrey dokázal vypít za 52 minut "pouhých"
13,5 litrů!
70.
Několik gastronomických přeborníků: George Barham, Anglie, šampión v
polykání čerstvých vajec - 48 kusů za 108 vteřin. Georges Grogniet,
Belgie, jedlík vajec natvrdo, výkon: 44 kusů za půl hodiny. Sepp
Pölzleitner, polykač párků - 17 nožiček za 90 vteřin. Joe Garcia,
Austrálie, jedlík ústřic: 480 vypitých škeblí za hodinu.
71.
Tragédie šampióna: Dlouholetý světový rekordman v konzumování párků,
pan Idgeek z Chicaga, se před časem rozhodl překonat svůj nejlepší
osobní výkon, který činil 77 párků na posezení. Při pojídání 44. párku
ho však ranila mrtvice a při převozu do nemocnice zemřel.
72.
Není žádných nových zpráv o pozoruhodném pokusu Australana Leona
Samsona, který se před delším časem vsadil, že postupně sní celé svoje
auto. V případě, že by se mu to podařilo, měl vyhrát 10 000 liber.
Vypočítal si, že mu strava vydrží na čtyři roky. Začal pojídat blok
motoru, od té doby jeho věhlas pohasl. Přesolil, nebo překořenil?
73.
Nejslavnějším provazolezcem byl bezesporu Francouz Jean François
Gravelet, přezdívaný Blondin. Jako první přešel po laně, upevněném v
padesátimetrové výšce, přes Niagarské vodopády. Při svém druhém pokusu
přenesl dokonce na zádech svého asistenta, Harry Colcorda. Gravelet (žil
v letech 1824-1897) musel přitom překonat vzdálenost 335 m.
74.
Snad nejefektnějším cirkusovým číslem všech časů byla produkce Victorie
Zacchiniové, artistky, která se dávala vystřelovat z děla. V programu
amerického cirkusu Barnum and Bailey létala jako "kanonenfutter" na
vzdálenost téměř padesáti metrů.
75.
Světový rekord ve skoku po hlavě patří dosud Cornélii Irelandové, která
v září 1941, jako dvaadvacetiletá, skočila z mostu v San Francisku,
vysokého 72,5 m. Nic se jí nestalo, ačkoli před ní už více než 200
sebevrahů týmž způsobem úspěšně skoncovalo se životem.
76.
Jeden zločinecký rekord: Ve vězení pobyl doposud nejdéle lupič Martin
Dalton v USA. Zemřel 15. 3. 1960 v trestnici na Rhode Islandu, kde
prožil 63 let. Když zemřel, bylo mu devadesát. V r. 1897 byl odsouzen na
doživotí za loupežnou vraždu. V r. 1930 mu nabídli podmíněné
propuštění, avšak odmítl. Naposledy ho navštívili příbuzní v r. 1900.
77.
Pravděpodobně nejšílenějším ze světových rekordmanů byl muž, který se
rozhodl celý svůj život strávit počítáním. Začal jedničkou a každou
další vteřinu řekl číslo. Při dvanáctihodinové pracovní době dopočítal
do tisíce za 17 minut, do miliónu za 23 dnů a… pak toho nechal.
Vysvětlili mu, že do miliardy by počítal 63,5 roku.
78.
Zednický rekord: Mistr Joseph Raglán z amerického St. Louisu vytvořil v
r. 1937 rekord v kladení cihel, dodnes pravděpodobně nepřekonaný. Ve
vzorné spolupráci s jediným podavačem dokázal za hodinu položit 3 472
cihel, to znamená za minutu 58 - prakticky vteřinu co vteřinu cihlu!
79.
Vavříny mistra světa v dřevorubectví náleží Paulu Searlsovi ze Seattlu
ve státě Washington. V závodech, konaných 5. listopadu 1953, porazil
obyčejnou dřevorubeckou sekerou strom, jehož kmen měl průměr 81
centimetrů, ve fantastickém čase 1 minuta, 26 vteřin.
80.
Paní Nina Averyová, barmanka z Los Angeles, je držitelkou jednoho z
nejpodivnějších světových rekordů vůbec: přebornicí v rozvodech. Ve
svých osmačtyřiceti letech, totiž v říjnu roku 1957, se rozvedla se svým
čtrnáctým manželem. Mezi muži patří prvenství nejspíš asbestovému
králi, multimilionáři Tommy Manvillovi. V pětašedesáti letech se rozvedl
potřinácté.
81.
Svoje podivné rekordy mají dokonce i svatí. Můžeme jim věnovat malý
statistický přehled: Tak sv. Lydwina vůbec nespala. Za třicet let života
ulehla celkem na šest hodin. Vůbec nespaly taktéž: sv. Kateřina z
Janova, sv. Coletta, sv. Kateřina Ricci. Ach ouvej, trudné a bolestné
byly životy svatých!
82.
Sv. Magdaléna trpěla chronickým nechutenstvím. Nejedla celých 33 let.
Blahoslavený Mikuláš z Flüe nevzal sousta do úst 20 let. Angela de
Foligno držela hladovku 12 let, Kateřina z Raccognici 10 let. Veronika
Guilianová, sv. Tereza a Jana Marie z Kříže zas chodily s krvavou ránou
na boku. Blahoslavená Luitgarda potila krev. 280 žen a 47 mužů mělo tzv.
stigmata, krvavé rány v místech, kde byl poraněn Kristus při
ukřižování.
83.
Do třetice a naposled o světcích: Méně strastiplné potíže než světci
uvedení na předchozím, měli sv. Josef z Cupertina, který se vyznačoval
vznášivostí, a především pak sv. Petr z Alcantary. Čas od času poletoval
nad stromy, zatímco meditoval, na jeho rozpažené ruce usedali ptáčkové a
líbezně cvrlikali. Dojemné? Amen.
84.
Do naší sbírky podivností zajisté náleží i zpráva o jednom z
nejnesmyslnějších soudů v dějinách: V r. 1408 ve francouzském Nantes
obvinili z vraždy prase a odsoudili je k trestu smrti provazem. Po dobu
vyšetřování bylo prase uvězněno s ostatními zloději, rváči, opilci a
vrahy. Dokonce se zachoval výčet výdajů výživné prasete - 6 sou, odměna
katovi - 54 sou, odvoz na popraviště a provaz - 8 sou: celkem 68 sou.
85.
Proces s prasetem nebyl ve středověku ojedinělým. Ve Francii bylo
podobných rozsudků vyneseno na 70, většinou hrdelních. K trestu smrti
odsoudili osla, dokonce i luční kobylku. V Rusku musel v 17. století do
vyhnanství čáp za to, že "seděl na cizím komíně". Ve Švýcarsku r. 1479
soudili chrousty, ve Francii krysy. Dokonce měly tenkrát advokáta,
jakéhosi Chasseneta a spor "pro nedostatek důkazů" vyhrály!
86.
Už jsme do tržiště senzací zahrnuli skoro všechny oblasti lidského
života a dění. Zapomněli jsme na něco, nebo na někoho? Ano, na "divé
děti"! Na lidi odchované zvířaty. Nevěříte na ně? V publikaci prof.
Nesekla bylo popsáno 32 takových případů, zcela věrodatných. 12 ze
ztracených Tarzanů žilo v džungli samostatně, 14 dětí odchovali vlci, 4
medvědi, jedno vyrostlo u leoparda.
87.
Nejslavnější vskutku existující Mauglí? Byli dva. A ne chlapci, ale
dívenky. Nalezl je v říjnu r. 1920 reverend Sing z indického sirotčince v
Midnapuru. Děvčata, asi dva a osm roků stará, žila ve vlčím doupěti.
Sing se je pokusil polidštit, avšak bez úspěchu. Mladší Amala, jak ji
pojmenoval, do roka zemřela, starší Kamala se dokázala naučit jen 54
slov. V šestnácti letech umřela také.
Žádné komentáře:
Okomentovat