Náměstí od 16. století po dnešek

 

1. část od kostela č, 1 po č. 38 spořitelnu

Náměstí 1800

Náměstí 1824-1843

Náměstí 1826-1956

Náměstí 2020

*1800 čp. 2 - Děkanství - nyní 1 

     

• Popis - Raně klasická stavba (jediná v Jaroměři), která uzavírá malé náměstí před kostelem na severní straně. Postaveno 1785-86 na místě starého dřevěného děkanství z třicetileté války, které vyhořelo 1780. Na tomto místě původně stávala budova hradu, která se v r. 1404 změnila v klášterní. O hradu se dochovalo jen velmi malé množství informací. Původně na jeho místě stávalo augustiniánské proboštství. Za Jiřího z Poděbrad došlo k přestavbě proboštství na hrad. Jaké byly jeho další osudy, není známo. Pravděpodobně poslední budova, obsahující zbytky hradu, byla zbořena v roce 1930 a nejspíše i v tomto roce byla zbořena hradní věž. V těsné blízkosti stojí městská brána.
• v r. 1935 - nezměněno, je tam umístěna "Lidová záložna" nad oknem hodiny.
• 2020 - Parcela č. 93, pozemek chráněn jen s částí staveb, vlastnické právo - Římskokatolická farnost - děkanství.

Zvonice - kostelní věž

     

• Dnešní kostelní věž je starší než samotný kostel, svědčí o tom odlišná orientace jejího půdorysu oproti kostelu. Zdivo pod zvonicí je kvádříkové a údajně pochází z doby před rokem 1150, nelze však vyloučit, že pochází z doby sanace zvonice v 1. polovině 19. století. Podle starších teorií se má jednat o pozůstatky románského hradu. Ve skutečnosti je to zbytek městské brány. Severozápadní nároží věže je skryto ve zdech děkanství. Na jihovýchodní nároží navazuje přístavba chrámové předsíně. Věž tak prostupuje střechou kostela. Půdorys interiéru věže je lehce lichoběžníkový a vyzděn především z drobné opuky. Na městském průčelí zvonice se nachází socha sv. Václava, na vnějším průčelí městský znak s letopočtem 1707.

*1800 čp. 1 - Kostel svatého Mikuláše - nyní 2

      

• Popis - Gotický chrám sv. Mikuláše je jednou z nejvýznamnějších gotických památek východních Čech. Poprvé písemně zmíněn roku 1325. Jde o farní kostel jaroměřské farnosti, v letech 1358-1450 klášterní kostel řádu augustiniánů kanovníků. Chrám byl původně koncipován jako halové trojlodí. Téměř 80 let ale do nedostavěného a v husitských válkách poškozeného chrámu pršelo a mráz narušoval zdivo a jižní stěna chrámu se naklonila tak moc, že nové zaklenutí chrámu nebylo možné provést v původní výšce 22 metrů. Proto roku 1511 byla zaklenuta do původní výšky jen hlavní loď a severní a jižní loď sníženy o 6 metrů. Chrám má dnes podobu pseudobaziliky. Po zániku původní městské věže v roce 1548 byla vystavěna nová u této stěny, ta se ale zbortila v roce 1753, událost připomíná datum na jednom z opěráků v západní části. Kostel má polygonální závěry v bočních i v hlavní lodi. Úroveň terénu na obou stranách chrámu je rozdílná. Pravá strana je hlubší a ve spodní části nalezneme malá čtvercová okénka krypty, dochované východní části suterénu, který vyrovnával přírodní svažitost terénu, v ní proudícím vzduchem mumifikovaná těla pohřbených. Složitost vývoje lícového zdiva dokládá kámen s letopočtem roku 1720, který nalezneme na nárožním opěráku.
• Průčelí je jednověžové s předsíní. K ní je připojena hranolová zvonice se sochou sv. Václava. Hlavní portál je gotický z roku 1410. Vybavení: 21 m vysoký rokokový hlavní oltář z let 1770-1772 se sochami od Martina Krupky. Kazatelna se sochařskou výzdobou a pontifikální křeslo od téhož autora; čtyři boční oltáře z 2. poloviny 17. století, Ze středověkého opevnění města zůstala zachována jediná brána se zvonicí. K založení kostela došlo za vlády krále Karla IV a datuje se do roku 1349. Kostel svatého Mikuláše je součástí opevnění, zjištěno v něm románské zdivo paláce. Ke kostelu přiléhá barokní budova děkanství z roku 1786 a zvonice s bránou, kterou ve středověku procházela tzv. Polská cesta.
• 1358-1450 - konventní kostel Řádu kanovníků sv. Augustina založený rovněž na místě hradu (přestavba na proboštský dům).
• 1421 - Po obsazení města husity klášter znovu přestavěn na hrad.
• 1465 - Hrad zbořen až na sklepy, na jeho místě postaven kostel sv. Mikuláše.
• 1548 - Zbytek druhé menší věže v jihozápadním průčelí kostela shořela. Oprava až do roku 1562
• 1584 - došlo k zesílení pilířů hlavní lodi.
• 1590 - přistavěna renesanční předsíň před západní průčelí.
• v r. 1642 - Chrám sám mohutnou svojí klenbou vzdoroval zkáze a vypíná svoji velikou věž s hodinami vážně nad zříceninami.
• 1670 - při požáru vyhořel kostel s věží na které se hodiny slily
• 1683 - zesíleny pilíře na jižní straně kostela a zároveň byla snížena severní věž.
• Kostelní zvony - V horní části věže jsou umístěny zvony. Byla zde krásně sladěná garnitura zvonů. V první i druhé světové válce byly však zvony zrekvírovány pro válečné účely. Dnes zde visí jen nejstarší zvon Boleslávek z r. 1620, přežil jako jediný z velkých zvonů obě světové války. Zvon byl ovšem špatně zavěšen, proto byl poškozen a nemohlo se na něm pravidelně zvonit. Zvon byl opraven v roce 2009. Druhý zvon, Umíráček z 18. století, který přežil obě světové války, je zavěšen v lucerně kostela sv. Mikuláše.
• 1707 - dokončena zvonice se sochou sv. Václava a znakem Jaroměře - Hranolová jednopatrová stavba. Fasáda ve střízlivém baroku. V hladkém přízemku valená brána. Věž je opatřena nízkou sedlovou střechou opatřenou věžičkou s lucernou. Poslední zbytek středověkého opevnění města, přestavba v r. 1707 s farním kostelem tvoří nedílný celek. Na západní straně věže, nad branou, ve výklenku ploše rámovaném zakončeném mušlí, kamenné sousoší sv. Václava na koni. U nohou klečící muž. (Legenda souboj sv. Václava s vévodou Zlickým). Na římse po sochou nápis s chronogramem 1707. Chronografické nápisy; latinsky: "Tu duce in optata stat nostra Boemia pace," a česky: "Skrze Kosištie a dceru jeho patrona čest rozmnožena." Sochu dala zřídit dcera Václava Kosište, jaroměřského rychtáře v letech 1706-7, Anna Marie. Barokní plastika je nedílnou součástí věže, ikonograficky připomínající legendární souboj s vévodou Zlickým. Na východní straně věže nad branou kamenný znak města v akantových rozvilinách s letopočtem 1707.
• 1753 - Vysoká kostelní věž na severním boku kostela, která sloužila za hlídku a zpravidla i bývala posledním útulkem obyvatelů dobytého města se zřítila, v jejích troskách zahynula rodina hlásného.
• 1875 - zřízen průchod pro pěší ve zvonici u chrámu sv. Mikuláše
• 1895 - provedeny neodkladné opravy vzhledem k vadnému stavebnímu stavu chrámu a oprava interiéru.
• 1904-05 - rekonstrukce krovu chrámu a oprava části fasády. Restaurování pokračovalo v letech 1906-1909.
• 2020 - Pozemky: Jaroměř, p. 1, celý pozemek; Jaroměř, p. 4112

*1800 čp. 85 - Stará škola - nyní 3

      

• Popis - Součást středověkého opevnění města. Klasicistní školní budova z roku 1839 významně se uplatňující v panoramatu města. Uvnitř zachovány zbytky staré městské věže zřícené v r. 1548 a suterény měšťanského domu čp. 3. Dvoupatrová frontální budova, lemující na jižní straně náměstí před děkanským kostelem. Nad vchodem černá mramorová deska s pozlaceným nápisem písmeny klasické latinky. Nápis s chronogramem s datem 1839. Škola byla 6. listopadu 1842 slavnostně otevřena. Dnes výtvarně hodnotná empirová budova se středověkými zbytky věže.
• 1556 - dům řečený Kolesovský od obce koupil Havel Tista za 300 k. míš.
• 1602 - držel Jakub Dub
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1667 - místo pusté dostal od obce Daniel Hofman, kantor
• 1735 - Marie, dcera po Lukáši Hofmanovi zapsala manželu svému Jos. Jakubcovi, zvonaři
• 1742 - koupil Matěj Štejma za 1112 zl.
• 1790 - ujal s manželkou svou Rasalií, rodem Štejmovou, Josef Čejka, učitel, při čemž tam vymíněn byt knězi P. Avellinu Štejmovi. Později koupen od varečenské společnosti k rozšíření školy
• 1870 - vypukl na půdě škol oheň, který ztrávil celou střechu
• z r. 1912 - část nynější školní budovy
• z r. 1935 - bývala zde hlavní škola, později měšťanská chlapecká a dívčí nyní veřejná čítárna, obrazárna muzea, učňovská škola a byt městského sluhy
• 2007-2008 - přestavba (Vybudování nového sociálního zařízení). oprava (oprava poškozených míst fasády, nátěr fasády, výměna příslušných klempířských prvků, oprava oken včetně nátěrů, oprava pískovcového soklu včetně doplnění) - býval zde Bytový podnik
• 2020 - Parcela č. 2, vlastnické právo - město Jaroměř

*1800 čp. 84 - Měšťanský dům - nyní 4

     

• Popis - Jednopatrový hloubkový dům v patře třiosý, v přízemí vykládce a vstup do prodejny. Měšťanský dům gotického původu se zachovalou historickou disposicí. Atikovým průčelím v řadové zástavbě na úzké parcele, s gotickými sklepy, přestavovaný po požáru 1670 a znovu v 1. pol. 19. století. Doklad proměn měšťanského domu. - z 15.stol. - gotika (disposice sklepy, obvodové zdi 1. patra); 18.stol. - barok - přestavba; 19.stol. - klasicismus - přestavba
• 1576 - ujala po matce Kateřina Rybaříková
• 1602 - držel Jan Rybařík
• 1681 - od Doroty Šturmové koupil Martin Rydl za 330 zl.
• 1722 - ujal Daniel Rydl
• 1736 - koupil Václav Martinek; později držel František Mejtský
• 1779 - koupil v dražbě Václav Schwarzbach, lékárník
• 1870 - obchod p. Pilbauer - prodával deštníky a různé dětské hračky (nad vchodem viselo červenobílé paraple)
• 1903 - majitel Vojtěch Probošt
• od r. 1935 - obchodní dům Vojtěcha Koláčka
• 1980 - Vlastník - Nývltová Helena, Klouzkov čp. 306
• 2020 - Parcela č.4, vlastnické právo - Rudolecká Iva JUDr.,Rudolecký Zdeněk JUDr.

*1800 čp. 83 - Měšťanský dům - nyní 5

       

• Popis - Jednopatrový řadový dům gotického původu z větší části se zachovalou historickou disposicí s atikovým průčelím, středověký objekt výrazně klasicistně přestavěný koncem 18.stol. a v zadní části přeformovaný v posledním desetiletí 20.století. Příklad novodobých úprav středověkými a dřevěnými konstrukcemi. - z 15.stol. (sklepy, obvodové zdivo přízemí)
• 1576 - držel Vít Dub
• 1602 - Tomáš Petrů, který však nepřijal víru katolickou s manželkou a dítkami r. 1626 z města odešel a dům připadl královské komoře
• 1661 - Kristian Frank, sedlář
• 1685 - koupil Václav Bohdanecký
• 1708 - ujal Daniel Bohdanecký
• 1746 - držel Josef Konvička
• 1789 - Václav Volánek, varhaník († 1802)
• 1870 - zde měl sídlo p. Juliš, řezník, který se potom řeznické živnosti vzdal a měl hotel "U černého koně"
• 1903 - František Chmelík
• z r. 1912 - A. Chmelíková
• z r. 1935 - Františka Kalistová
• 1980 - Vlastník - František a Františka Kalistovi
• 2008 - oprava fasády včetně klempířských prvků a soklu, oprava vstupních dveří a pískovcového portálu, provedení výlohy - dřevěné obložení
• 2009 - oprava fasády (pohledová strana od řeky) včetně klempířských prvků, vstupních dveří do místnosti v úrovni terénu, obnova balkonů v 1. 2. a 3. nadzemním podlaží včetně zřízení schodiště z pískovce do 1. nadzemního podlaží. Obnova poničené dělící zdi dvoru
• 2020 - Parcela č.5, vlastnické právo - Štajgl Ondřej Ing. a Štajglová Lidmila PaedDr.

*1800 čp. 82 - Měšťanský dům - nyní 6

¨    

• Popis - Jednopatrový měšťanský dům na užší hloubkové parcele, s gotickými sklepy, renesančními a barokními zásahy, výrazně klasicistně přestavěný. Příklad chudšího měšťanského domu v hradbách. Proměny domu: 15.stol. - gotika (sklepy); 16.stol. - renesance (zaklenutí sklepů); 2.pol. 17.stol. - barok; konec 18.stol. - klasicismus (radikální přestavba domu)
• 1602 - držel Jan Čížek
• 1614 - od Václava Hejla koupil Tomáš Nosek
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy
• 1661 - na místě pustém postavil dům Jan Kaliberka, uzdař
• 1664 - koupil Václav Červenka
• 1668 - koupil od Jeronyma Payera Tob. Onsorg
• 1694 - koupil Jiří Konvička
• 1722 - ujal Václav Konvička
• 1729 - Josef Konvička
• 1747 - koupil Josef Šmid, po něm držel zeť Josef Ježek
• 1782 - koupil Jan Ludvík
• 1790 - koupil Václav Konvička za 1600 zl.
• 1870 - Hynek Šlosárek, klempíř, velmi zasloužilý a veřejně činný pracovník
• v r. 1935 - Šlosárkové, obchod zbožím klempířským
• 1980 - Vlastník - Věra Lášková
• 2020 - Parcela č.6, vlastnické právo - Vu Hung Cuong

*1800 čp. 81 - Měšťanský dům - nyní 7

      

• Popis - Jednopatrový dům na hloubkové parcele s barokním štítem. Objekt gotického původu s renesanční a barokní přestavbou, převrstvenou v 1. pol. 19. století. Doklad vývoje menšího měšťanského domu. Proměny domu: 15.stol. - gotika (přední sklep a obvodové zdivo); 16.stol. - renesance - přestavba; 18.stol. - barok - přestavba; konec 18.stol. klasicismus
• 1583 - držel Petr Zástěra
• 1612 - vdova jeho zapsala druhému manželu Tomáši Ouhledovi Vodňanskému. (V zápisu jmenuje se dům ten: dům v městě "za hrnkem")
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1666 - místo pusté dostal od obce k vystavění domu Václav Červenka
• 1676 - koupil Jiří Slanina
• 1699 - koupil Martin Peskar
• 1719 - koupil Václav Konvalinka
• 1752 - ujala dcera Kateřina, provdaná Štejmová
• 1777 - ujal manžel druhý Václav Kerner, zádušní počet-vedoucí
• 1782 - ujal zeť jeho Josef John, později Alois Holspach
• 1870 - zde měl malý krámek p. Čermák, obchodoval se skleněným zbožím. V druhém krámě měl pan František Emlar prodej ušitých obleků. Byl dlouholetý a zasloužilý předseda pivovaru.
• v r. 1935 - Anna Emlarová
• 1980 - Vlastník - Josef Růta
• 2020 - Parcela č.7, vlastnické právo - Cibulková Dana

*1800 čp. 80 - Měšťanský dům - nyní 8

     

• Popis - Areál měšťanského domu z kolem 1600, doklad renesanční kamenné výstavby města sestává z vlastního domu a z torza hradební zdi za domem. Před zadním dvorním průčelím domu a v ohybu k pravé boční části dvorku klesající do úrovně stráně původní část městských hradeb (část bašty?) z opuky a pískovce, v líci ložné zdivo z tesaného kamene - nepravidelných hranolů a plochých kamenů, klínů, výška zdiva 150 - 160 cm.
• 1583 - dům ten řečený Burdovský od Petra Origenesa, kloboučníka a primase (1577), koupil Laurin Zástěra
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1669 - místo pusté dostal Vít Viktora
• 1671 - koupil Jan Červenka
• 1708 - koupil Rafael Kehler
• 1746 - od Jana Kehlera koupil František Jelínek, soukeník, za 1100 zl.
• 1808 - držel Daniel Mejtský, kostelník
• 1870 - Obchod se sukny p. Kupka a v druhém krámě byl kupec Marek, který se ale brzy odstěhoval
• 1903 - Marie Kupková
• v r. 1912 - K. Kubkové
• v r. 1935 - Majitel domu Josef Prokeš, řezník
• 1961 - v přízemí provozovny, v 1.poschodí bytové jednotky
• 2020 - Parcela č.8, vlastnické právo - Hejna René (bývala masna)

*1800 čp. 79 - Měšťanský dům - nyní 9

 

• Popis - Měšťanský jednopatrový dům na středověké parcele, s gotickými sklepy, zásadně přestavěný v r. 1898
• 1585 - držel Václav Svědík, primas v letech 1600-1602
• 1602 - držela Anna Hulvátka
• 1605 - koupil Jan Hošek za 400 k. m.
• 1611 - koupil Václav Dubský z Vitiněvsi, co správce panství Heřmanického v službě Hanibala z Valdštejna jemuž se r. 1626 hodnosti vladycké dostalo, byl syn Jiříka Dubského souseda ve vsi Vitiněvsi u Jičína, manželka jeho byla dcera Jakuba Kapinosa, měštěnina zdejšího.
• 1612 - koupil Mikuláš Vosáhlo
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1666 - místo pusté koupil Jan Jindra
• 1716 - ujal syn Jan Jindra
• 1751 - ujal syn Václav Jindra
• 1765 - koupil Václav Kobrle
• 1789 - držel Josef Papík
• 1870 - V domě, kam se šlo po schodech, byl speciální obchod se svícemi - majitelka slečna Anna Čeňková. Vyprávělo se, že u vchodu visící reklamní svíce se jednou ztratila a že ji dostal tehdejší zádušní radní o hromnicích.
• 1898 - Zásadně zbudovaný a přestavěný měšťanský dům na středověké parcele a starém obvodovém zdivu, s gotickými sklepy, podle návrhu stavitele Sehnoutky. Za domem ohradní zeď. Příklad proměny původem středověkého domu. 15.stol. - gotika (sklepy)
• v r. 1935 - Vlastník - Anna Čepková
• 1980 - Obytný dům s prodejnou - Anna Ploretářová, František Paletář, Růžena Řezníčková
• 2020 - Parcela č.9, vlastnické právo - František Paletář

*1800 čp. 78 - Měšťanský dům - nyní 10

     

• Popis - Jednopatrový měšťanský dům gotického původu se zachovalou historickou dispozicí stojí v jihovýchodní řadové zástavbě náměstí. Vnější vzhled objektu obráceného tabulovým štítem do náměstí dán přestavbou v duchu objektu klasicismu na konci 18. století. Na jižní straně náměstí s torzem hradební zdi v zadní části. Proměny domu: 15.stol. - gotika (sklepy, obvodové zdi v přízemí) konec 18.stol. - klasicismus (přestavba).
• 1550 - držel Sixt
• 1585 - od Jakuba Karáska koupil Jan syn Matěje (Burdy) kostelníka
• 1587 - koupil Ondřej Komínek za 305 k. m.
• 1623 - koupil Václav Hejl
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy
• 1655 - místo pusté komínkovské držel Řehoř Unkovský, ručníkář
• 1716 - ujal zeť Jiří Pišl
• 1719 - koupil Antonín Alfir
• 1749 - ujala dcera Marie Holspachová
• 1776 - od Fr. Holspacha koupil Štěpán Řehák
• 1798 - držel Jan Řehák
• 1870 - v domě, který patřil p. Františku Čeňkovi, se od nepaměti vařilo mýdlo a různé voňavky
• v r. 1935 - továrník František Čeňek
• 1980 - Vlastník - Josef Kuřina
• 2020 - Parcela č.10, vlastnické právo - Sortino Pavla

*1800 čp. 77 - Měšťanský dům - nyní 11

• Popis - Jednopatrový městský dům s mansardovou střechou v jihovýchodní řadové zástavbě náměstí, který vznikl na dvou později sloučených gotických parcelách je gotického původu. Vnější vzhled objektu obráceného do náměstí štítem daný přestavbou v duchu klasicismu na konci 18. století a úpravou fasády v secesním slohu. Nad středem průčelí pětiúhelný štít, v jeho ploše je plastická, modrá pěticípá hvězda, po stranách atika. Proměny: 15.stol. - gotika (sklepy a obvodové zdivo) konec 18.stol. - klasicismus (přestavba); Po 1900 - secese (přestavba, hlavně fasáda v průčelí) V době secesní přestavby byl v objektu umístěn hotel "Modrá hvězda"
• 1550 - od Jana Skákala koupil Adam Prochů
• 1553 - koupil Jan Michalec
• 1556 - koupil Vojtěch, soukenník
• 1578 - držel Jiří Hanzl
• 1594 - koupil Václav Poblic za 1400 k. m.
• 1612 - koupil Václav Dubský
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté
• 1655 - prodal "pustý" Jan Dubský z Vitiněvsi a na Pičíně Samueli Sudliciovi
• 1705 - od jehož vdovy koupil Jan Hendrich
• 1719 - koupil Kašpar Rus
• 1757 - ujal Jan Payer
• 1761 - koupil Jos. Goll
• 1776 - koupil Fr. Kroupa
• 1781 - koupil spáleniště Václ. Matys
• 1870 - "U modré hvězdy", zde byl uzenář p. Lorenc, který byl mistrem ve svém oboru - hlavně párky šířily slávu jeho umění - majitelka Pavlína Julišová. V druhém krámě byl krátce módní závod p. Fuchse
• 1875 - nájemce p. Pokorný, výborný humorista, držíval také v neděli velké veřejné taneční zábavy; v sále byl velký kulečník na kterém při těchto zábavách sedávala kapela 6 - 8 mužů. Do převzetí hostince ve vlastní vedení p. Janem Julišem, vystřídalo se několik nájemců, mezi nimi hostinský pan Josef Martinek; vdova po něm r.
• 1885 - odevzdala restauraci panu Julišovi mladšímu.
• 1903 - Pavlína Julišová
• v r. 1912 - hostinec "U modré hvězdy" pí P. Julišové
• v r. 1935 - po úmrtí Jana Juliše přešel hostinec na dědice. Paní Julišová se provdala za pana Václava Duška, který jej ve své režiií vede dále.
• 1980 - majitel družstvo "Kovodružstvo Zvičina", dříve název "STEZ"
• 2020 - Parcela č.11, vlastnické právo - Žďárek Miloš Ing. a Žďárková Dagmar Mgr (Modrá hvězda)

*1800 čp  . 76 - Měšťanský dům - nyní 12

   

• Popis - Jednopatrový řadový dům na hloubkové parcele v jižní frontě náměstí s torzem hradební zdi v zadní části parcely. Dům gotického původu, který vznikl později sloučením dvou gotických parcel. Doklad proměn domu ukončených neoklasicistickou fasádou. Proměny: 15.stol. - gotika (sklepy) konec 17.stol. barok (zadní část domu) 80.léta 18.stol. - klasicismus (balkon a zábradlí na zadním průčelí) 1869 - novorenesance (přestavba, fasáda, pavlač se zábradlím na zadním průčelí, schodiště v domě)
• 1550 - držel Pavel Valeš, primas
• 1599 - po otci Mikuláši ujal Vít Valeš, před válkou 30letou pivovar Valšovský, stojící nad baštou
• 1639 - dům tento čněl z rozvaliny a spáleniště
• 1648 - od obce koupil Michal Hejna
• 1676 - koupil Jan Fogler
• 1681 - zde otevřena lékárna "U zlatého lva" Ve sklepě kamenná klasicisní kartuš s lékárenským znakem
• 1708 - koupil Pavel Konvička, pak Jan Konvička primas († 1773)
• 1783 - koupil nedostavěný David Braun
• 1790 - koupil Tomáš Vinkler
• 1870 - V lékárně, kam se tenkráte chodilo po několika schodech byl lékárník Halla, který měl za choť dceru p. Etricha, syn byl za prvé republiky konsulem. Majitel domu Jan Neuman
• 1873 - "koupen nedostavěný dům"
• v r. 1912 - lékárna K. Neumana
• v r. 1935 - Josef Jirásek, lékárník
• 1980 - Uživatel - Josef Jirásek, Ivo Jirásek, Naďa Langrová
• 2020 - Parcela č.12, vlastnické právo - VESNA, a.s.

*1800 čp. 75 - Měšťanský dům - nyní 13

     

• Popis - Jednopatrový dům, bývalý hostinec "U zlatého beránka" vyrostl na původních dvou gotických parcelách s gotickými sklepy a renesančním mázhausem, vzniklý zřejmě spojením dvou domů. Přestavby v 18. a 19. století. Jedinečný doklad renesanční přestavby města. Proměny: 15.stol. - gotika (sklepy a zdivo 1.patra); 16.stol. - renesance (pravá část, přízemí); 18.stol. - barok (levá část, přízemí); konec 18.stol. - klasicismus (fasáda a horní podlaží)
• 1557 - od Jana Kotoule koupil Mikuláš Kašův
• 1613 - od Doroty z Oujezdce odkázán Esteři, dceři Jana Kašovského z Oujezdce a na Kašově
• 1622 - choť její Jiří Svěchyn z Paumberka rodem z Chrudimi (cca od r. 1622-1628 městský písař, 1641-1646 primas města), stal se bakalářem r. 1611, prodal Janu Hoškovi z Milovic (po r. 1569 městský písař)
• 1639 - dům tento čněl z rozvaliny a spáleniště
• 1660 - držel Jan Červenka
• 1670 - od obce koupil Daniel Kilingr
• 1690 - ujal Aug. Kilingr
• 1707 - ujala vdova Magdalena
• 1789 - držel Frant. Payer, mag. Rada
• 1870 - obchod Johanny Haasové, prodávala dámské klobouky, které sama zhotovovala. Tenkráte se takové odbornici říkalo "pucérka" V druhém krámě v témže domě měl p. Šimáček knihařství. Později p. Výšek řeznictví, který se stal potom manželem J. Haasové a vedl též i hostinec "U zlatého beránka"
• 1903 - František Fejtek
• v r. 1912 - hostinec "U zlatého beránka" byl od nepaměti dostaveníčkem obchodníků trhů. Když v letech sedmdesátých přešel do rukou pana Hynka Fejtka, bývalého sladovníka, bylo jeho pivo v Jaroměři nejlepší.
• v r. 1935 - po jeho smrti přešel hostinec na dědice. Nyní jest vlastníkem pan Jiří Fejtek, zlatník, který jej pronajímá.
• 2020 - Parcela č.13,vlastnické právo - Bílá Alena, Fejtková Marie Ing, Jánská Hana - (býval Beránek)

*1800 čp. 74 - Měšťanský dům - nyní 14

   

• Popis - Dvoupatrový městský dům, vystavěný snad na původně dvou parcelách. Na gotických sklepech dispozice hotelu, vzniklého přestavbou ve 2. pol. 19. století. Příklad přestavby města ve 4. čtvrtině 19. století. v 15. stol. - gotika (sklepy); 18. stol. - barok (střední část); konec 18. stol. - klasicismus (střední část); ½ 19. stol. - přestavěno 2. patro a prodloužení objektu.
• 1553 - ujal po Valentinu Zachystalovi Matěj Sova
• 1592 - držela Marta, vdova po Janu Pecinovi
• 1602 - Václav Dikastus Nesuchynský
• 1623 - držela Eva, provdaná Kvejsarová, pak manželka Jeronyma Todta z Kamenice, císařského rychtáře
• 1660 - místo pusté od obce koupil Václav Kroupa
• 1693 - ujal Frant. Kroupa
• 1734 - koupil Jan Beyr
• 1752 - koupil Jos. Matuška
• 1755 - "dva jeleny" koupil Jan Kroupa
• 1757 - koupil Jos. Konvička
• 1767 - Fr. Kroupa
• 1769 - Fr. Jelínek
• 1789 - držela Anna, manželka Jos. Exnera
• 1801 - Jos Nosek
• 1911 - vnitřní asanace
• 1935 - oprava fasády - hotel "U dvou jelenů", majetek MUDr. Jana Noska
• 1972 - havarijní, uzavřeno, zahájena přestavba
• 2008/9 - oprava (stavební úpravy - v přízemí kuchyně, sociál. zařízení. V 1,. a 2. patře ubytovací jednotky) (V přízemí bude zrekonstruována kuchyně, doplněno sociální zařízení, vytvořeny prostory restaurace. V l. a 2. NP budou ubytovací jednotky se sociálním zařízením. V podkroví bude dojezd výtahu a kotelna)
• 2020 - vlastnické právo - Jaromír Štverák

*1800 čp. 73 - Měšťanský dům - nyní 15

     

• Popis - Třípatrový dům vznikl splynutím dvou původně samostatných gotických objektů. Objekt na široké parcele se středověkými sklepy se zásadní klasicistní přestavbou, v 15. stol. - gotika (sklepy); 16. stol. renesance (v levém traktu při průčelí); konec 18. stol. - klasicismus - přestavěno; 2. pol. 20. století při přestavbách hotelu. Příklad velkoměstsky přestavěného domu.
• 1553 - držela Anna Konšelská, pak Ondřej Žabka
• 1592 - koupil Daniel Mann, bradýř
• 1609 - koupil Krištof Cikán z Čermné
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy
• 1660 - místo pusté ujal Jan Horák, primas
• 1670 - od Václava Hilšera koupil Vít Viktora
• 1707 - ujal syn Šimon Viktora, poštmistr
• 1763 - prodal Jan Maria Viktora Václavu Hofmanovi
• 1768 - opět koupil Jan Viktora dům ten "od starodávna pošta zvaný"
• 1780 - koupil tchán Jos. Matuška, později držel Jos. Braun
• 1870 - V hostinci "U černého koně" - tenkráte to nebyl hotel - měl v jednom krámě pan Kuhn pekařství. Dům přešel v letech padesátých do vlastnictví a vedení manželů Vomelových. Po panu Vomelovi najmul tento hostinec stárek ze mlýna hořenického pan Kopáček, po něm jej najmul pan František Chmelík a na to jej koupil pan Arnulf Juliš
• 1898 - dvorní průčelí opatřeno pavlačí
• 1903 - Arnulf Juliš
• v r. 1912 - hotel "Juliš" A. Juliše
• 1929 - adaptován na hotel "Černý kůň"
• v r. 1935 - hotel "Černý kůň", majitel Alfred Juliš, vede odborně syn Alfréd Juliš
• 1944 - vestavěno podkroví
• 1972 - Havarijní, uzavřeno, zahájena adaptace
• 2020 - Parcela č.15, vlastnické právo - město Jaroměř - Městský úřad

*1800 čp. 72 - Měšťanský dům - nyní 16

     

• Popis - Radnice - Klasicistní dvoupatrová renesanční stavba z konce 16. století, upravena v 17. století a pozdně empirově v roce 1851 a v průběhu 20. století. Stavba vzniklá přestavbou renesanční radnice. Původně s průchodem na lávku přes Labe. Uvnitř pavlačový dvůr, zastřešený ve 20. století
• 1548 - Ze spáleniště a rumu vyčnívala radnice. Mezi radnicí a vedlejším domem č. 17 bývala fortna neb průchod k lávce přes Labe; nepochybně však již při nové stavbě radnice po ohni, zřízena klenutá fortna pod radnicí k "lavičkám" přes Labe.
• 1851 - Přestavba do dnešní podoby. Sličná jednopatrová radnice se dvěma lícními štíty musela ustoupiti nynější dvoupatrové budově s průčelím tuctově řešením a se čtyřbokou hodinovou věží, která není v nižádném souladu s barokovou sanktusovou vížkou na Mikulášském kostele. Stará silueta a náměstí byla jednotná a půvabná, dnešní je nesourodá a nesouladná.
• 1957-58 - Nově upravena. Dvůr zastřešen
• 2009 - oprava (výměna dožilých 8 ks oken a poté výměna 9 ks oken)
• 2010 - oprava (výměna 9 ks oken)
• 2020 - Parcela č.16, vlastnické právo - město Jaroměř - Městský úřad

*1800 čp. 71 - Měšťanský dům - nyní 17

      

• Popis - Dvoupatrový městský dům, po prolomení ulice k mostu na Ostrov v nárožní poloze. Dům středověkého původu, významně přestavěný kolem r. 1883 a dále upravovaný ve 20. století. Příklad úpravy domu při změně situace. Úpravy: 15.stol. - gotika (sklepy); pol. 19.stol. - klasicismus (výstavba domu na starých základech).
• 1573 - držel Filip, lékař; toho roku přikoupil kus místa vedle rathouzu k domu svému
• 1590 - od dcer jeho koupil Petr Kožišník
• 1602 - držel Jan Dvorský, primas města (1614-1615)
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy
• 1659 - místo pusté koupil Václav Hilšer, písař radní
• 1668 - koupil Jan Pelikán
• 1696 - koupil Melichar Modr
• 1711 - ujal Jan syn; později v držení Jan Cikán
• 1776 - ujal polovici Ant. David, po něm vdova
• 1796 - Hostinec "U zlatého anděla" postaven a v držení Josefa Žočka. V letech padesátých přešel v majetek Josefa Krištofa, jenž býval městským radním. Po smrti jeho koupil jej pan dvorní rada Jelínek a od něho pan Dr. Baštař. Za těchto vystřídalo se více pachtýřů. Byli to pan J. Juliš, bývalý soukeník, Antonín Mikš, Jan Jaroš, po úmrtí jeho manželka.
• 1884 - od 1. ledna 1884 převzal hostinec na plných 10 roků Václav Hejna po něm nájemce Karel Kudrnáč
• 1903 - držel Karel Baštař
• v r. 1935 - František Baštař, major v. v. - prodejna Prvoděv
• 1953 - Generální oprava
• 2006 - oprava (Vybourání 2 dveřních otvorů, uzavření nově zpřístupněného prostoru zazděním 2 dalších dveřních otvorů a montáž 3 sádrokarton. příček. Různou výškovou úroveň podlaží obou objektů bude překlenovat dřevěná rampa.)
• 2007-8 - oprava (Stavební úpravy ve 3 etapách - vybudování kanceláří)
• 2009 - oprava (výměna vstupních dveří a výkladců)
• 2010 - oprava (Oprava fasády na štítové stěně včetně výměny dožilých jednoduchých oken na chodbách a sociálních zařízeních a opravy (repase) vstupních dveří)
• 2011 - oprava (provedení stavebních úprav výkladců)
• 2020 - Parcela č.17, vlastnické právo - město Jaroměř - Prodejna potravin.

*1800 čp. 70 - Měšťanský dům - nyní ulice ke škole

• 1587 - od Jana Nytsche koupil Jiří Slepička
• 1592 - koupil Michal Šreknboch
• 1598 - koupil Václav Karásek
• 1615 - koupil Jan Pacovský
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy
• 1659 - místo pusté koupil Ondřej Komínek
• 1678 - koupil Jakub Brandler
• 1695 - koupil Václav Šmíd
• 1711 - Jiří Vodička
• 1714 - koupil Jan Khoml
• 1741 - koupil Václav Antoš
• 1773 - koupil Václav Ludvík
• 1884 - poslední majitel - krupař František Exnar
• 1884 - dům vykoupilo město r. 1884 a zbořeno pro novou ulici "Komenského"- dříve Stalinova třída ke chlapecké škole
• 2020 - ulice ke škole

* 1800 čp. 69 - Měšťanský dům - nyní ulice ke škole

 

• 1553 - od Filipa lékaře koupil Jakub Vlach
• 1600 - od Matouše Vlacha koupil Jiřík Šuvart
• 1615 - koupil Martin Šaroun
• 1616 - koupil Tomáš Kosina
• 1619 - ujal David Tyrhofer, bradýř
• 1636 - koupil od obce Blažej Kačerovský
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1666 - místo pusté koupil od obce Vilém Payer
• 1707 - ujal syn Jan Payer
• 1733 - ujala Josefa, manželka Fr. Kroupy
• 1776 - koupil v dražbě Krištof Šťastný a od něho Frant. Novák, později držel Exner, knihař
• 1884 - poslední majitel - obchodník Josef Bukovský
• 1884 - dům vykoupilo město r. 1884 a zbořeno pro novou ulici "Komenského"- dříve Stalinova třída ke chlapecké škole
• 2020 - ulice ke škole

*1800 čp. 68 - Měšťanský dům - nyní ulice ke škole

• 1559 - koupil od Jiřího Kubova, Petr Mizera
• 1562 - vdova po něm provdaná za Jiřího Frantu
• 1602 - držel Petr Franta
• 1613 - držel Jan Franta
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1667 - od obce dostal místo pusté Jiří Svědík
• 1701 - ujal zeť Jiří Hejna
• 1731 - koupil Kašpar Posadovský
• 1757 - koupil Jan Volánek
• 1792 - koupil Pavel Röszler, později držel Šarfenberger
• 1884 - poslední majitel - řezník Hynek Rýdl ("U tří kaprů")
• 1884 - dům vykoupilo město r. 1884 a zbořeno pro novou ulici "Komenského"- dříve Stalinova třída ke chlapecké škole
• 2020 - ulice ke škole

*1800 čp. 67 - Měšťanský dům - nyní 21

     

• Popis - Dvoupatrový městský zděný dům s klasicizujícím průčelím na úzké středověké parcele se zbytky gotických základů. Do dnešní podoby zásadně přestavěný po prolomení komunikace k mostu na Ostrov r. 1883 na hloubkové parcele, v zadní části zahrada ohrazená plotem. příklad velkoměstské přestavby centra na konci 19. století. 15.stol. - gotika (sklep) 3/4 19. stol. - novorenesance.
• 1557 - držel Pavel, řezník
• 1586 - od Petra Hanouska koupil Jakub Kuchař
• 1613 - od Jana Hoška koupil Martin Šaroun
• 1615 - koupil Jiří Šuvart
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté
• 1643 - koupila Anna Skálová
• 1648 - ujal Martin Uhlíř z Hradce
• 1650 - koupil Jan Charvát
• 1670 - dům shořel - 8. srpna 1670 okolo 22té hodiny začalo hořet v domě č. 28 Matyáše Švendy, neopatrností manželky
• 1670 - spáleniště koupil Jan Hejna
• 1707 - od Václava Lhotského koupil Lukáš Vřešťovský
• 1726 - koupil Václav Martinek, myslivec obecní
• 1761 - ujala dcera Marie, provdaná za Frant. Umlaufa, chirurga († 1792), později zeť Frant. Jelínek
• 1870 - dům vlastnil p. Beckman a Anna Beckmanová, obchod kůžemi
• 1903 - Anna Beckmanová
• v r. 1912 - dům R. Beckama
• v r. 1935 - JUDr. Jan Konečný, advokát, mlékárna
• 2020 - Parcela č.20, vlastnické právo - Nosek Igor

*1800 čp. 66 - Měšťanský dům - nyní 22

       

• Popis - Dvoupatrový městský dům vzniklý na široké parcele. Na středověkých sklepech s barokními a klasicistními úpravami. Hlavní průčelí v prvním patře šestiosé, ve druhém čtyřosé. Přízemí překryto výkladci a vchody do obchodu, vpravo vstup do domu. Patra jsou horizontálně členěná průběžnými římsami. Nad okny 1. patra konzoly, nad okny 2. patra klenáky. Mezi středními okny 2. patra reliéf Merkura, nápis Červený dům a letopočet 1923. Příklad proměn velkého měšťanského domu. 15.stol. - gotika (sklepy); 18.stol. - barok (klenby v přízemí).
• 1557 - od Zuzany Kardinálky ujal syn Jiřík
• 1585 - od Anny Kardinálky koupil Jan Cikán z Čermné, císařským rychtářem od r. 1611 - 1618
• 1620 - od Barbory Cikánovy manželky Jiříka Jezvinského koupil Jan Horský
• 1638 - držela Anna, manželka Lukáše Kroupy
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r. 1666
• 1684 - držel Petr Komínek, vdova po něm Anna Cikánová z Čermné
• 1723 - prodala Anně Wagnerové za 2000 zl.
• 1752 - po Janu Dominikovi Wagnerovi koupil Václav Damian Wagner
• 1780 - ujal syn Václav
• 1870 - David Pick, obchod s látkami, později majitel. Pěkně zařízený obchod a ozdobné sloupy podpírající klenutí. Později zde byla modistka p. Anna Stehlíková a v druhém krámě měl později p. Janoušek konfekční zboží
• v r. 1912 - E. Pickové
• 1923 - Přestavba jednopatrového domu s mansardovou střechou do současného stavu dle plánů arch. Josefa Trnky, za domem zahrada podle návrhu arch. Vaňka z Chrudimi. (fasáda, 2.patro, visuté schodiště)
• v r. 1935 - obchodní dům Františka Drašnara, bývalý "Červený dům"
• 2020 - Parcela č.21, vlastnické právo - Jevčák David Mg (lékárna)

*1800 čp. 63 - Měšťanský dům - nyní 23

   

• Popis - Dvoupatrový řadový měšťanský dům se středověkými sklepy, barokně přestavěný po r. 1670. 15.stol. - gotika (sklepy, obvodní zdi). První dům, kde byl zřejmě nepravidelně provozován poštovní úřad
• 1555 - od Jana Zakutila koupil Jan Svědík, primas
• 1585 - ujal syn Jiří
• 1597 - koupil Jakub Zachystal
• 1636 - za třicetileté války byl vojsky pobořen a poté spustl za 22 zl. a každoročně pár střevíc, které by půl kopy stály koupil Václav Hejl.
• 1638 - Jana Kočího
• 1643 - koupil Jan Karásek
• 1647 - Martin Cikán v letech 1637-1653 mladší písař, jaroměřský poštovní správce
• 1682 - ujal Jan Šmíd
• 1729 - ujal Jakub Šmíd
• 1773 - vyměnil s Františkem Kroupou († co primátor 1789) "i s kouskem zahrádky, kde před lety zdi městské stávaly", později držel Weninger
• 1882 - Zvýšen do dnešní podoby. Městský dům s novorenesanční fasádou navrženou a provedenou stavitelem Sehnoutkou. Od tohoto roku v majetku rodiny Španielovy.
• v r. 1935 - František Španiel, obchod a sklenářství, před tím majitel jeho otec
• 1980 - Marie Španielová, Oldřich Španiel
• 2020 - Parcela č.24, vlastnické právo - Španiel Oldřich Ing., Španielová Ludmila

*1800 čp. 62 - Měšťanský dům - nyní 24

       

• Popis - Řadový jednopatrový dům středověkého původu na hloubkové parcele v jižní části náměstí. Stavba s gotickými sklepy, přestavěná po r. 1667 a znova na konci 18. či poč. 19. století. Typický doklad vývoje měšťanského domu v Jaroměři.15.stol. - gotika (sklepy a obvodové zdi v přízemí) konec 17.stol. - barok (přestavba) konec 18.stol. - klasicismus (část kleneb v přízemí a 1. patře fasáda)
• 1564 - od Johanny Burdovy koupil Matouš kostelník
• 1588 - držel Jiřík Votas
• 1599 - koupil Marek Jun
• 1607 - koupil Samuel Němeček
• 1632 - držel Petr Charvát (1640 primas města)
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1667 - místo pusté od obce dostal Petr Svěchyn
• 1678 - koupil Jan Jiří Onsorg
• 1694 - zdědil Jan Kroupa
• 1728 - koupil Fr. Konvička
• 1734 - koupil Jan Vacek
• 1779 - ujal Hynek Vacek, později držel Knotek
• 1870 - dům v držení matka pí Šenkýřové a v krámě prodával p. Jaroslav Šenkýř vambereckou uzeninu, majitelkou
• 1903 - domu Anna Holzbachová
• v r. 1935 - dům Šenkýřův, majitelka Albína Šenkýřová
• 1977 - opravován
• 2020 - Parcela č.25, vlastnické právo - Čermák Vratislav Ing.

*1800 čp. 61 - Měšťanský dům - nyní 25

     

• Popis - Jednopatrový měšťanský dům na hloubkové parcele. Dům gotického původu s dalšími stavebními úpravami v 17. a na konci 18. století a modernizací v posledním desetiletí 20. století. Typický měšťanský dům Jaroměře. 15. stol. - gotika (sklepy,obvodové zdivo); 16.stol. - renesance, konec 17.stol. - barok (přestavba); konec 18. stol. - klasicismus (fasáda)
• 1549 - spáleniště od Filipa lékaře koupil Václav Burda
• 1588 - koupil Mik. Vondráček; toho roku koupil Bern Vlach
• 1597 - koupila Dorota Votásková
• 1632 - majitelem byl Martin Stanislavův, šmukýř
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1667 - místo pusté od obce koupil Jan Vřešťovský
• 1686 - koupil Ant. Beyr
• 1728 - koupil Samuel Vyskočil
• 1752 - koupil Fr. Kroupa
• 1773 - vyměnil Fr. Ježek "i s kouskem zahrádky, kde před lety v zdech městských bašta stávala"
• 1786 - koupil Hynek Exner
• 1903 - V domě zlatníka Antonína Kroupy, byl nožíř Kovář
• v r. 1935 - vdova Vojtěcha Volfa
• 1980 - Václav a Jarmila Dvořákovi, Karel a Jarmila Kopřivovi
• 2020 - Parcela č.26 - vlastnické právo - Nováková Jarmila

*1800 čp. 60 - Měšťanský dům - nyní 26

       

• Popis - Jednopatrový štítový dům na hloubkové parcele s gotickými sklepy, nadzemní výstavbou po požáru města v r. 1670, pozdně barokními a klasicistními zásahy a adaptacemi z konce 19. století. Příklad menšího měšťanského domu. 15.stol. - gotika (sklepy vpředu, obvodové zdivo); 16.stol. - renesance (rozšíření o zadní část) konec 17.stol.- barok (dřevěný trámový strop), konec 18.stol. - klasicismus (přední část přízemí, fasáda, schodiště)
• 1553 - od Vondry Čirtka koupil Jakub, rychtář z Čáslavek, jehož syn roku -
• 1557 - Mikuláš Kašův prodal Řehoři Markovi
• 1559 - koupil Jan Polák
• 1583 - od Laurina Zástěry koupil Petr Origenes (1577 primas města)
• 1587 - koupila Lidmila Drastilka
• 1617 - koupil Adam Mates
• 1629 - koupil Jakub Skála
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1666 - místo pusté koupil Kašpar Stránský
• 1670 - dům zhořel v pátek 8. srpna 1670 okolo 22té hodiny od požáru v domě č. 28
• 1671 - spáleniště koupil Jan Wagner
• 1711 - ujal syn Václav Wagner
• 1767 - ujal Václav Damian Wagner
• 1779 - koupil Jan Brunner
• 1793 - od Josefa Holiče koupila Eleonora Wintrová
• 1870 - dům Hynka Polického. Byl učitelem na zdejších školách a též předsedou pivovaru, v domě měl uzenářský obchod p. Tylš
• 1903 - Hynek Polický
• v r. 1935 - majitel Jan Verner, cukrář
• 1980 - Marie Vernerová, synové Vladimír a Karel Vernerovi, Praha
• 2020 - Parcela č.30, majitel Podlesná Vladimíra

*1800 čp. 59 - Měšťanský dům - nyní 27

   

• Popis - Funkcionalistický dvoupatrový dům na úzké středověké parcele vystavěný r. 1932 místní firmou Kubeček a Steklík. Příklad zásahu 1. pol. 20. stol. do stávající zástavby. Příklad moderní předválečné zástavby v historickém jádru.
• 1553 - držel Franc Krajčí
• 1583 - Vavřinec Souček
• 1603 - ujal Laurin Souček
• 1607 - koupil Marek Jun
• 1617 - držel Jan Klugar
• 1626 - koupil Jakub Skála
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1666 - místo pusté dostal Ferd. Mann
• 1667 - koupil Václ. Hájek
• 1720 - ujal Jan Hájek
• 1735 - koupila sestra jeho Eva, později držela Anna, rozená Hájková, provdaná za Teof. Holspacha
• 1778 - koupil Jos. Exner, toho roku koupil Vojtěch Procházka, později držel Mikul. Umlauf
• 1903 - Obchod se sukny a krejčovský závod a majitel domu František Studený
• v r. 1935 - Majitel Alois Marván, řezník
• 2020 - Parcela č.31, majitel Žižková Zdenka Bc.

*1800 čp. 58 - Měšťanský dům - nyní 28

       

• Popis - Dům slove Petrlíkovský. Jednopatrový měšťanský širší dům s torzem hradby v zadní části parcely vzniklý po spojení dvou gotických domů, přestavba na konci 18. století a přestavba (průčelí) neorenesanční v r. 1883. Příklad vývoje měšťanského domu od středověku do konce 19. století. 15.stol. - gotika (dochované středověké sklepy); konec 18.stol. - klasicismus (klenby v přízemí a v 1. patře) 1883 - novorenesance - fasáda)
• 1565 - držel Vojtěk Hůlek
• 1602 - držel Martin Votýpka
• 1632 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy
• 1638 - Jiří Glazar, na místě pustém vystavěl opět dům Matyáš Švenda z Rosenfeldu, císařský rychtář a r.
• 1669 - postoupil manželce své Anně s šenkem vína
• 1670 - v pátek 8. srpna 1670 okolo 22té hodiny vznikl požár v domě vinou manželky
• 1677 - Jiří Černý
• 1690 - koupil Matěj Karlů
• 1698 - koupil Václav Kroupa
• 1723 - ujala dcera Dorota, ovdovělá Matesová, druhý manžel její Jan Rojbr, lékař
• 1751 - odkázal jej vnukům po J. Ježkovi
• 1791 - koupil Václav Žoček
• 1798 - držel Šimon Korbel, toho roku byla v domě strážnice vojenská
• 1836 - v domě byl zřízen poštovní úřad. Přes chodbu, šekový úřad a v prvém poschodí - telegraf. Dědičným poštmistrem byl p. Baudy - majitelem domu Jindřich Rýdl
• 1883 - "Hotel Pošta", majitel Jindřich Rýdl
• v r. 1935 - Obchod pí Mahelové
• 2020 - Parcela č.34, majitel Fašina Tomáš Ing. a Fašinová Stanislava Ing.(Hotel 28)

*1800 čp. 57 - Měšťanský dům - nyní 29

     

• Popis - Jednopatrový měšťanský dům gotického původu se složitým vývojem završeným zřízením neoklasicistní fasády v r. 1886. v zadní části parcely zbytek městské hradby s částí bašty. Příklad městského domu se zbytkem opevnění v zadní partii. 15.stol. - gotika (sklepy); konec 18.stol. - klasicismus (přízemí a 1. patro); 1886 - fasáda. Dům, kde byl zřejmě provozován poštovní úřad již pravidelně.
• 1552 - koupil od Jiříka Pulce Šebestián Domousický z Harasova
• 1565 - koupil Matěj Karásek
• 1605 - Mandalena provdaná Karásková zapsala druhému manželu Petru Chudkovi
• 1628 - ujala Kateřina Čerlíková
• 1634 - od Jana Čerlíka či Červenky koupil Jiřík Weys, lazebník
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1668 - místo pusté dostal Lukáš Červenka městský radní, který byl od roku 1675 zřejmě prvním poštmistrem v Jaroměři
• 1685 - koupil Jiří Kroupa
• 1731 - ujal syn Frant. Kroupa
• 1789 - držel Josef Kroupa, později Kindl a Seifert
• 1903 - Anna Lindová
• 1930 - v domě sl. Rejchrtové byl smíšený obchod a obchod se železem p.Lindy, poté lahůtkářství p. Bitnera
• v r. 1935 - bratři Jan a Josef Rejchrt
• 1980 - Josef Bittnar, Pavel Bittnar, Eva Hekulová
• 2020 - Parcela č. 35, majitel Nedvídek Petr

*1800 čp. 56 - Měšťanský dům - nyní 30

     

• Popis - Jednopatrový měšťanský dům s požární sedlovou střechou vystavěný na dvou gotických parcelách, přestavěný barokně a klasicistně, dnešní fasáda novorenesanční z roce 1886. Příklad proměny měšťanského domu v 19. století. v 15.stol. - gotika (sklepy); konec 17.století - barok (střední a zadní část objektu); 1886 - novorenesance (fasáda)
• 1551 - koupil od Jana Svědíka (1561, 1563 a 1565 primas města), Jíra Popáska
• 1553 - koupil Václav, syn Vondrův z Čáslavek
• 1557 - koupil Jiřík Šuvart (1556-1569 městský písař)
• 1558 - Štěpán Červenka
• 1565 - Václav Zástěra
• 1584 - od Jany Hamrlice koupil Adam Podolník
• 1601 - koupil Samuel Němeček
• 1607 - koupil Jan Tomašů
• 1613 - držel Jiří Tomašů
• 1620 - koupil Petr Charvát (1640 primas města)
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1668 - místo pusté dostal Samuel Šlosárek
• 1714 - ujal syn Jan
• 1721 - koupil Tobiáš Šlosárek
• 1743 - koupil zeť Jan Řehák
• 1771 - koupil Ignác Vorel syndicus (1779 byl Ign. Vorel komisařem kraje Čáslavského, 1791 pukrmistrem v Čáslavi)
• 1779 - koupil Jan Pauly
• 1792 - Josef Pauly, písař radní, později držel Martinek
• 1886 - přestavba
• 1903 - Jan Rejchrt MUDr., v domě zlatník Kremple a poté pan Miška
• v r. 1935 - Marie Rejchrtová
• 1980 - Vlasta Haasová
• 2020 - Parcele č.36, majitel Macháček Jaroslav a Macháčková Milada, Pospíšil Milan, Pospíšil Václav

*1800 čp. 55 - Měšťanský dům - nyní 31

     

• Popis - Jednopatrový měšťanský dům s požární střechou, středověkého původu, přestavby barokní a klasicistní, dnešní podoba dána novobarokní přestavbou v roce 1899 stavitelem F. L. Hellmannem. Příklad proměny zástavby v 19. století. 15.stol. - gotika (sklepy); 1899 - novobarok (nad terénem) stavitel F. L. Hellmenn
• 1551 - držel Laurin Matyášův od r. 1557 do r. 1563 byl císařským rychtářem, předtím býval členem rady
• 1587 - koupil od Jiříka Slepičky Jan Nytsch
• 1602 - držel Matěj Hak
• 1610 - od Jiříka Klače koupil Petr Skála, který byl od r. 1619 člen rady, od r. 1629 - 1637 primasem města
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy, místo pusté až do r 1666
• 1669 - místo pusté dostal Vilím Bleiweis
• 1715 - od Františky, vdovy po Janu Bleiweisovi, císařském rychtáři koupil Jan Chudek
• 1751 - ujal Antonín Chudek
• 1777- držela Kateřina Chudková
• 1789 - koupil Jan Jindra, později držel Martínek
• 1870 - v domě "U bílého lva" byl krám p. Frankensteina
• 1898 - Karel Exner prodal hostinec "U bílého lva" Josefu Münzrovi, který tam zařídil velký galanterní obchod a ten ve světové válce prodal Václavu Hübneovi, který jej zrušil a přeměnil na velkoobchod železářský
• v r. 1935 - Jaroslav a Karel Hübner, obchod železářský
• 2020 - Parcela č.37, majitel Rudolfský Stanislav a Rudolfská Vlasta

*1800 čp. 47 - Měšťanský dům - nyní 32

         

• Popis - Měšťanský dům na široké parcele vzniklé zřejmě spojením dvou středověkých. Dům s gotickými sklepy a nadzemní zástavbou klasicistní s novobarokní fasádou z r. 1898. Doklad vývoje měšťanského domu. v 15.stol. gotika (sklepy) konec 18.stol. - klasicismus (přízemí); 1898 - novobarok (fasáda, přestavba)
• 1553 - od Vaňka Krajčího koupil Řehák Vraštilův
• 1554 - koupil Václav Markův
• 1564 - držel Václav Kvasnička
• 1583 - od Jiříka soukenníka koupil Pavel Matoušků, toho roku koupil Krištof Šreter
• 1611 - Sixty Vodičky
• 1639 - padlo zkáze zbořením a ohněm Švédy
• 1699 - místo pusté dostal Jan Kroupa
• 1670 - dům zhořel v pátek 8. srpna 1670 okolo 22té hodiny od požáru v domě č. 28 vinou manželky
• 1671 - koupil spáleniště Gottfried Kassen, soukeník
• 1692 - bleskem zapálen vyhořel
• 1694 - koupil spáleniště Václav Raymer
• 1751 - držel Václav Kirchner
• 1789 - Hynek Vacek
• v r. 1912 - Syxt Vodička (spojením s domem 33 v jeden nynější Jan Pečený, řeznický krám)
• v r. 1935 - V domě Jan Pečeného byl tam František Novák, materialista a drogista
• 2020 - Parcela č.38, majitel Nasavrcký Jakub

*1800 čp. 46/1 - Měšťanský dům - nyní 33

   

• Popis - Klasicistní novostavba na místě masných krámů a bývalého hradu. Poč. 19.stol. - klasicismus; 1897 - secese (přestavba)
• 1552 - od Říhy krečího koupil Jiřík Vizek
• 1558 - od Pavla Vizka koupil Jan Němeček
• 1564 - držel Vojtěch Zachystal
• 1597 - koupil Jan Šneidr (Schneidra), jirchář
• 1619 - doplatila vdova jeho Barbora, jirchářka
• 1639 - zbořeno a spáleno Švédy, ve válce 30tileté zpustl a od té doby patří obci, maje podnes název "pustý dům"; byly v něm masné krámy, místo pusté až do r. 1666
• 1897 - přestavěno v klasicizujících formách
• v r. 1912 - spojením s domem 32 v jeden nynější Jan Pečený, řeznický krám
• v r. 1935 - František Novák, materialista a drogista. Dům spojen se sousedním domem čp. 32. Nyní je zde Jepra
• 1980 - Zdenek Vanický
• 2020 - Parcela č.39, majitel Mrázová Iveta, Vanický Zdeněk (IW-Tone, byl Supraphon)

*1800 čp. 46/2 - Měšťanský dům - nyní 34

   

• Popis - Jednopatrový měšťanský dům s požární střechou, středověkého původu, přestavěný v 18. století barokně a klasicistně, dnešní podoba dána přestavbou v roce 1897 stavitelem F.L. Hellmannem. Doklad proměny zástavby náměstí.15.stol. - gotika - přední sklep; kolem 1700 - barok (ostatní sklepy); konec 18.stol. - klasicismus (přízemí)
• 1564 - od Matouše kostelníka koupil Šimon Pekelský
• 1602 - držela Kateřina Halka
• 1629 - od Kateřiny Kubovy koupil Jan Hořický
• 1641 - koupil Kašpar Stránský
• 1643 - koupil Václav Hejl
• 1647 - koupil Václav Dačický
• 1700 - držel Lukáš Čech
• 1706 - ujal Matěj Čech "zpustlý dřevěný dům"
• 1728 - koupil David Braun
• 1736 - koupil Martin Cirkrt
• 1745 - ujal Josef Cikrt
• 1756 - koupil Jan Tomášův
• 1789 - držel Jos. Tomáš, punčochář
• 1897 - přestavba (fasáda) stavitel F. L. Hellmann
• 1903 - Josef Žežulka, poté u Půrů (výroba dětských vozíků)
• v r. 1935 - dědicové Josefa Půra, řeznictví a uzenářství
• 2020 - Parcela č.40, majitel Slavíková Jana

*1800 čp. 45 - Měšťanský dům - nyní 35

       

• Popis - Funkcionalistický dvoupatrový dům z roku 1937 postavený firmou Baťa na náměstí na místě dvou zbořených domů. Jeden ze zbouraných domů měl renesanční štít. Doklad průniku moderního stavitelství do historického jádra města.
• 1555 - od Martina Ledajakse koupil Martin Tlašek
• 1556 - koupil Vavř. Slováček
• 1588 - koupil Václav Poblic
• 1595 - koupil Jan Seidl
• 1601- koupil Jan Brázda
• 1606 - koupil Vojtěch Červenka: toho roku Jiřík Třebechovský
• 1623 - Jan Hořický
• 1630 - koupil Petr Kestner
• 1641 - koupila paní Johanna Sádovská z Dohalic, manžel byl lajtnant nad jednou kompanií z armády J.C.M.
• 1651 - koupil Jan Kotwald
• 1700 - koupil Samuel Kroupa
• 1735 - koupil Jan Stráník
• 1758 - ujal Šimon Stráník
• 1809 - Jan Stráník
• 1896 - Dům byl majetkem obchodníka Antonína Šugla, fiakristy, kterému se přezdívalo hrabě Gorčakov dle ruského minstra Gorčakova. Byla to typická osobnost, velké postavy, pravého fiakristického oblíčeje, v létě na hlavě vždy s mysliveckým kloboukem, ozdobeným zahnutým pérem, v zimě však v ruském kožichu s velkou beranicí. Dům prodal v letech osmdesátých panu Josefu Justovi, cukráři, v jehož rodině byl až do roku 1928
• 1903 - Josef Just
• 1912 - Frant. Justová
• 1928 - koupil knihař Fr .Vacek, který jej prodal továrníku Baťovi
• 1928 - zbořeno a postaven obchodní dům "Baťa"
• 2020 - Parcela č.41 - vlastnické právo - město Jaroměř - Komerční banka

*1800 čp. 44 - Měšťanský dům - nyní 36

       

• 1550 - od Kateřiny Střelčíkovy koupil spáleniště Jan Žemlička
• 1556 - koupil od Ondřeje Čirtka Petr sladovník; toho léta Lidmila Kardinálka
• 1566 - doplatil Pavel Pasecký
• 1568 - koupil Jiřík Koželuh
• 1585 - ujal syn jeho Václav Sobotka
• 1604 - koupil Petr Rybařík
• 1608 - koupil Tobiáš Strouhal
• 1610 - koupil Václav Mařan
• 1641 - koupil Jiří Středoměřický
• 1649 - Jan Nožička, s Ludmilou Nožičkovou ujal Vít Viktora
• 1707 - ujala Kat. Viktorová
• 1719 - od Kat. manželky Adama Payera , primátora, koupil Štěpán Klepýtko
• 1735 - držel urozený vladyka Jan Štěpán Klepýtko
• 1752 - od patera Leopolda Klepýtky koupil Jan Hejn
• 1789 - Španglova vinárna, držel Antonín Špangl, vinárník - Dům, zvaný Šobův, byl to dům Jana Šoba a Cecilie. Vlastnictví rodiny byl nejméně 80.let. Rodina Šobova (Jan Šob byl pernikářem a později kostelníkem u sv. Mikuláše) byla četná:čtyři synové a čtyry dcery; matka, tři dcery a dva synové byli dlouholetými členy ochotnického divadla, zvláště pak Julie a Cecilie byly skutečnou ozdobou naší divadelní scény. V domě byl pan E. Schmidt, hodinář
• 1903 - Cecilie Šobová
• 1928 - sl. Šobová, Jan Šob, prodáno továrníku Baťovi
• 1928 - zbořeno a postaven obchodní dům "Baťa"
• 2020 - Parcela č.41 - vlastnické právo - město Jaroměř - Komerční banka

*1800 čp. 43 - Měšťanský dům nyní 37

         

• 1558 - koupil od Václava Mitrovského spáleniště Jiřík Šuvart, do r. 1556 - 1569, městský starší písař
• 1562 - koupil Havel Sobkův
• 1565 - koupil Jakub Kuchař
• 1590 - ujal Jiřík Kuchař
• 1618 - od Doroty Němečkovy koupil Matyáš Zástěra
• 1620 - koupil Jakub Fiala
• 1623 - koupil Martin Hlaváč za 350 k.
• 1634 - postoupen zpustlý majetkem cechmistrů řemesla ševcovského, kteří jej prodali Sam. Šnorlíkovi za 63 k.
• 1642 - koupil Jiří Nahořanský
• 1648 - koupil Krištof Vejřík
• 1693 - koupil Vít Jiří Viktora
• 1713 - v rozdílech ujala dcera Terezie, manželka pana Klepýtky, hejtmana panství Hořeňovského
• 1752 - držel Matěj Kobr
• 1764 - koupil Jan Goll
• 1774 - ujal syn Jos. Goll
• 1903 - poslední majitel řezník Jan Marván, již pradědeček byl řezníkem a až do prodeje městské spořitelně byl to dům řeznický
• 1928 - zbořeno a postaven palác Spořitelny
• 2020 - Parcela č.44 - vlastnické právo - město Jaroměř – Spořitelna

*1800 čp. 42 - Měšťanský dům - nyní 38

       

• 1550 - "vedle spáleniště Mitrovského a mezi krámy masnými proti šneku nad branú na rohu" od tchýně Anny Vojtěšky koupil Jan Vodička z Obrváně, písař radní r. 1552
• 1565 - držela Justina Vodičková
• 1590 - držela obec
• 1618 - držela obec, později patřil Ondřeji Charvátovi
• 1671 - ujal Jan Charvát
• 1705 - koupil Jan Kneyfl, císařský rychtář
• 1708 - dcera jeho Konstancie Gaugusová postoupila matce Alžbětě
• 1749 - Sidonie, rozená Gaugusová postoupila půl domu manželi Frant. Krombholzovi
• 1767 - zdědila neteř jeho paní z Ottenthalu, toho léta koupil v dražbě Václav Hofman
• 1771 - koupil urozený a stat. rytíř Jan Sádlo z Vražné, c. k. krajský adjunkt s p. Barborou, rozenou Netvorskou z Břízy
• 1777 - koupila obec pro krajský soud, který měl býti přeložen z Hradce Králové do Jaroměře, ale sešlo z toho
• 1781 - koupil od obce Ignác Berger
• 1861 - Dům dříve stál v sousedství městské Prašné brány a na druhé straně sousedil s domem čp. 39, zvaným "Pekelským" Začátkem století devatenáctého přešel do rukou rodiny Zouzalů; používal práva šenkovního s názvem hostinec "U bílé labutě", zvaný též "Beseda" V letech čtyřicátých měl tento dům již menší taneční sál, v němž se konaly taneční zábavy, zvláště v neděli. V letech padesátých pan A. P. Zouzal propůjčil tento sál spolku ochotníků divadelních, v němž zřízeno prozatimní jeviště a hráno zde až do let šedesátých
• 1892 - pan A. P. Zouzal za příčinu rozšíření obchodu místnosti zrušil a divadlo také
• 1896 - dům vyhořel
• 1903 - A.P. Zouzal, majitel hostince "U bílé labutě", ochot. divadla a velkoobchodu, prodal Spořitelně
• 1928 - zbořeno a postaven palác Spořitelny. Rozsáhlý funkcionalistický a neoklasicistní objekt z let 1930 - 1932 od architektů Kubečka a Steklíka situovaný na dolním konci prudce se svažujícího náměstí. Objekt vystavěn na sloučených parcelách zbořených domů.
• 2020 - Parcela č.44 - vlastnické právo - město Jaroměř - Spořitelna