1. Umění jednat s lidmi netkví v tom, že zachováváme rozvahu a klid, protože si nevšímáme chyb těch, se kterými máme co dělat, nýbrž v tom, že reagujeme na to, co je v nich nejlepšího.
2. Naučit se mít požitek ze styku s normálními lidmi je snadné. Je však třeba umět nacházet příjemné stránky vztahů i ve styku s lidmi drsnými, s lidmi, s nimiž je těžké vyjít, ba i s darebáky.
3. Problém mít týž požitek ze styku se špatnými jako příjemnými povahami není tak obtížný, jak se zdá. Ostatně kdybychom žili jen a jen s jemnými lidmi, znudilo by nás to stejně, jako nekonečná řada po sobě následujících čísel.
4. Srdečnost, schopnost mít lidi rád, vyrůstá z osobnosti, která si uvědomuje více jiné než sebe sama. Zvyk všímat si víc jiných než sebe, je možno získat.
5. Představujeme si, že tzv. bezvadní lidé jsou oblíbeni. A nemyslíme si o sobě: Nemám-li chyb a nedráždím-li nikoho, budou mne mít lidé rádi. Omyl! Vedle "dokonalých"lidí mají ti ostatní pocit méněcennosti!
6. Chcete-li získat nové přátele, nebo přejete-li si úspěšně jednat s lidmi, zapomeňte, kdo jste. Jednoduše se soustřeďte na jiné a snažte se zjistit, jak by bylo možno dát jim více radosti.
7. Některé osamělé duše zpyšní, straní se lidí, zabývají se výhradně sebou. Postaví kolem sebe zeď a už nikdy se nenaučí žít v sluneční záři přátelských vztahů. A přece: "Je hanba zemřít, a nebýt nikým postrádán."
8. Nejde o to, naučit se obratně zacházet s lidmi, abyste z toho měl prospěch: skončil byste jako sobec. Snažíte-li se však porozumět lidem a pomáhat jim v cestě, po které chtějí jít, začnou vás mít rádi.
9. Pryč se snobstvím! Snob má přílišnou úctu k vlastnímu mínění a nedostatek úcty k mínění jiných. Společensky vyspělý člověk málokdy nad něčím ohrnuje noc. Ví, že i ten nejjednodušší tvor na světě má své jedinečné a cenné vlastnosti.
10. Věřte, že lidská bytost je tvor přirozeně vlídný. Odmítá někdo nabízené přátelství? Znamená to, že jej někdo tyranizoval, nebo mu ubližoval. Asi se dívá na člověka, jenž mu podává ruku, jako na soupeře, nebezpečného svému já.
11. Maličkost: Odpovídá někdo chladně na srdečný pozdrav? Tihle mrzouti potřebují povzbuzení a pochopení: Čím nevlídněji odpověděl, tím vřeleji ho pozdravte, až se zase příště setkáte.
12. Nekomunikujte s lidmi proto, abyste jim vždy jenom radili, co mají dělat. Půjdete-li na ně s pravidly a desatery, jak mají napravit své nedostatky nebo zlepšit chování, jen je tím popudíte.
13. Někteří lidé, kteří bývali v dětství často zesměšňováni nebo trpěli pocitem méněcennosti, se snaží tyranizovat slabé. Často usilují o moc už v hovoru. Poučují a vládnou. Chvalte jejich laskavost!
14. Naslouchá-li někdo hudbě, která ho dojímá, čte-li knihu, která ho cele upoutává, dívá-li se u vytržení na západ slunce, jenom egocentrický hlupák ho dovede vyrušit z jeho nálady nějakou slabomyslnou poznámkou: "Že tě to baví!"
15. Takt pochází z dobrého srdce a z opravdového vkusu. Citlivý člověk má obojí a je příliš rozumný, aby vyrušoval lidi, kteří jsou cele zaujati nějakou činností pro ně významnou: neboť -přidělává jim práci!
16. Projevit sympatie nebo účast, to je společenské umění. Někdy nejlépe vyjádříte účast vřelým stiskem ruky beze slov nebo srdečným chováním. Jenom nejbližší přítel obvykle v podobných situacích dovede najít ta pravá slova.
17. Nikdy se nezmiňujte, že by vás zajímalo, jaký má muž příjem, žena věk, výšku nebo váhu. Máte-li vysokoškolské vzdělání a setkáte se s člověkem, který ho nemá, neobtěžujete ho svými studentskými zážitky.
18. Udělejte občas ze sebe hlupáka. Ne snad, že by svět potřeboval víc lidí tohoto druhu, ale učiníte-li se občas úmyslně směšným, snesete snáze rozpaky, až zjistíte, že jste provedl nějakou hloupost. Ztratíte na nepřirozené sebeúctě.
19. Jste-li hostitelem nebo hostitelkou, pomáhejte bližním z trapných situací. Pije-li váš host čaj z podšálku, udělejte to také tak. Vysloví-li špatně cizí slovo, opakujte na vhodném místě rozhovoru jeho chybu, jako by vše bylo v nejlepším pořádku. Jen ne opravovat!
20. Abstinenti mívají často pocit nejistoty, jestliže lidé kolem nich pijí. Jste-li zvyklý dávat si silné nápoje, a abstinent, jenž je s vámi, si objedná limonádu, objednejte si ji také, a bude mu s vámi jako doma!
21. Rozbije-li vám host vzácný talíř nebo mísu a je v zoufalých rozpacích, nečekejte na jeho omluvy. Předejděte ho slovy: "To jste hodný, že jste mě toho krámu zbavil. Už dávno si chci koupit nový (ou)."
22. Dívejte se po dívkách, se kterými nikdo netančí. Nejen že si váží neočekávané pozornosti, ale objevíte třeba, že jsou ve skutečnosti mnohem zajímavější, než vypadají. Ano - věnujte svůj nejlepší úsměv těm, kteří po něm nejvíce hladoví!
23. Nabízet - to je velké umění. Nabízejte tak, aby váš protějšek měl dojem, že vám prokazuje laskavost, když přijímá. Neříkáme: "Nechcete ještě jeden…? Ale: "Dejme si ještě jeden…" "Vezmi si…!"
24. Jste-li v kanceláři nebo místnosti, kde se nemůžete vyhnout vyslechnutí cizího telefonního rozhovoru, vstaňte, jděte k oknu a obraťte se k mluvícímu zády, aby viděl, že ho neposloucháte, i kdyby to bylo jenom ƒ"jako".
25. Zbavit člověka pocitu nejistoty, způsobit, aby mu s vámi bylo jako doma, je kupodivu snadné. Navštívil vás? Srdečně ho pozdravte, posuňte mu židli do příjemné pozice, upravte světlo, nabídněte cigaretu, zeptejte se, netáhne-li na něho…a za chvíli mu u vás bude dobře.
26. Člověk, jenž kolem sebe dovede šířit pohodu, má chování, které druhé přívětivě vybízí: Pojďme se pobavit, pojďme si pohovořit. Vyměňujte si s lidmi názory, učí se od nich, je poctivě rád, komunikuje-li s bližními.
27. Člověk, jenž vám vypravuje novinku, kterou už odněkud znáte, nejsnáze raníte slovy: "To jsem slyšel už před týdnem!" Raději ho nechte dopovědět, třeba dá věci nové zabarvení.
28. Uznat, kde je uznání na místě, by mělo být každému snadné. Naneštěstí to mnoho lidí nedovede. Vypadá to, jako by se báli, že uznání schopností nebo dobrých vlastností jiného člověka jim samotným ubere na ceně. Přemýšlejte o tom, jak jednáte vy!
29. Lidé, kteří mají úzký obzor, často neuznají dobré nápady svých podřízených. Naproti tomu lidé širokého rozhledu se snaží najít zaměstnance a spolupracovníky schopnější, než jsou sami. Učte se tomuto přístupu v zaměstnání i při výběru přátel!
30. Nezapomínejte, že mnozí lidé jsou plaší tvorové, kteří si sebou nejsou jisti. Potřebují naši citovou oporu a ohleduplné jednání. Nešetřte proto slovy jako: "Máte dobrý nápad","To je dobrá myšlenka" nebo "Máte zcela pravdu".
31. Pamatujte si, že někteří vaši intimní přátelé se cítí dotčeni, řeknete-li jiným lidem o sobě věci které byste měl říci také jim. Kdekdo ví, co se vám přihodilo? Povězte to i svému dobrému kamarádovi!
32. Jste-li docela zaujat sám sebou, chováte se tak, že lidé nemohou mít ve vaší přítomnosti pocit pohody. Váš věčný nepokoj, naříkavý tón, ustavičné stížnosti, hádavost způsobují, že vaši známí mají tísnivý pocit.
33. Důkazem toho, že lidé jsou ve vaší společnosti rádi, je, přicházejí-li k vám z prostého důvodu, například popovídat si, aniž by nutně potřebovali hovořit o něčem naléhavém nebo významném.
34. Vypravuje-li vám někdo historku, kterou pokládá za směšnou, smějte se bez ohledu na její humornost. Smějte se i v případě, že jste právě vyslechl otřepanou anekdotu, kterou jste loni vyprávěl zrovna tomuto příteli.
35. Učte se příjemně tvářit! Snažte se zachovávat přívětivý výraz i v situacích, které jsou pro vás složité. Myslíte-li si, že máte jedinou možnost - studovat výraz svého obličeje před zrcadlem, tedy do toho! Dělá to tak víc lidí, než si myslíte.
36. Přátelskost je víc než pouhá etiketa. Je to skutečné ztotožnění s osobností druhého. Soucítění, které vás nutí, abyste bližnímu ukázal, že ho máte rád. Nevynechejte ani jednu příležitost dát svůj vztah najevo!
37. Vykoná-li váš kolega kus dobré práce, zazpívá-li dobře v rádiu, napíše-li zajímavý článek, zatelefonujte mu a řekněte mu, že se vám to líbilo, nebo že to udělal dobře.
38. Jestliže jste někoho přiměl, aby se rozhovořil o předmětu, který ho zajímá, nepřerušujte ho, dokud neskončí. Čím víc bude mluvit on sám a čím méně řeknete vy, tím se mu budete zdát zajímavější.
39. Naučte se tisíc drobných maličkostí! Tu jsou některé z nich: Pane, choďte oholen! Pamatujte si, že ráno se muž holí pro společnost a večer pro ženu. Po celou dobu pobytu v koupelně mějte zavřené dveře, neboť mytí a krášlení je velice soukromá záležitost!
40. Děvče zlaté, neobjevujte se nikdy v natáčkách! Ani před svým manželem! Jak si můžete dovolit zhyzdit se před člověkem vám nejbližším? Nemyslíte, že to ukazuje na málo taktu vůči vašemu drahému?
41. V tramvaji a metru: Pánové, držte své aktovky pod paží a ne ve výši dámských lýtek, neboť na sponkách aktovek už skončilo mnoho silonek a punčocháčů svůj mladý život… Při vystupování podává muž s velkým M ženě, a to i spoluzaměstnankyni, ruku!
42. Na koncertě: Nikdy nepředstírejte svou znalost hudby tím, že si pobrukujete melodii nebo že vyťukáváte novou takt. Zejména pak nevystavujte na obdiv hluboké ponoření do hudby tím, že zavřete oči. Nehezké! Nehledě na nebezpečí usnutí…
43. V restauraci: Muž své partnerce odtáhne židli od stolu,
počká až usedne, teprve potom se posadí také. To má praktický smysl:
Ženy zpravidla mají v rukou kabelku a jednou ruku těžkou židli
nezvládnou!
44.
Maličkosti v restauraci: Host, jemuž náleží naše úcta, nesmí nikdy
sedět čelem ke zdi. Při konverzaci naklademe nikdy otázku ve chvíli, kdy
si partner zrovna naplnil ústa jídlem. Nůž nejenže neolizujeme! Má se
pohybovat vždy jen v nejtěsnější blízkosti talíře!
45.
Žena od ženy si nedává nikdy připálit cigaretu! Pouze může převzít
zápalku nebo zapalovač a připálit si sama. Právě tak muž, je-li
vychovaný, převezme od ženy hořící zápalku a přiloží ji k své cigaretě
sám.
46.
Pane, nikdy nehovořte se stojící ženou vsedě! Právě tak při rozhovoru s
ní nemějte nikdy ruku v kapce a cigaretu v ústech. A jestli ji hodláte
někam pozvat, nečiňte tak v přítomnosti jiné osoby, kterou pozvat
nemíníte. Je to neslušné.
47.
Drobnost, kterou všeobecně zanedbáváme: Přednost ve dveřích muž ženě
nedává, uvádí-li ji do neznámého prostředí. Nejen tedy ve dveřích
restaurace! Muž jde první do dveří úřadu, cizího domu atp. Dveře však
přidrží, čelem obrácen k partnerce. Nikdy zády!
48.
Zdravení: Pozdravit je slušnost, odpovědět povinnost! Líbáme-li ruku,
tedy jen symbolicky, rty se ruky téměř nedotýkají. Žádné mlaskavé
pusinky! Ženatý muž nelíbá ruku mladým neprovdaným dívkám.
49.
Ještě jednou o zdravení: Zdravíme vždy též toho, koho zdraví náš známý
po boku, nebo koho zdraví manžel, manželka. Nerozhoduje o tom, zda
kolemjdoucího známe. Muži odpovídají na pozdrav přátelů své ženy a
nevrhají přitom nevraživé pohledy!
50.
Na ulici: Vraťme se ke starému pravidlu, že ženy se zavěšují do mužů,
nikoli naopak! Měli bychom též vědět, že galantnost mužů nespočívá v
tom, že nesou pět tašek nákupu a žena svého nosiče doprovází s prázdnýma
rukama. To je nesmyslná situace, budící smích kolemjdoucích!
51.
Galantní muž vždy pomáhá ženě z pláště. Dobře vychovaná žena partnerovi
tuto povinnost usnadní: Nezůstane zbytečně otočena k němu tváří, ale
obrátí se trochu a plášť mu k sejmutí nabídne.
52.
V kině a divadle: Žena usedá po pravici muže, pokud její místo neústí
do uličky. Avšak především - pravidlo pořád zanedbávané. Na své místo se
prodíráme otočeni k sedícím návštěvníkům obličejem a ne zadnicí! Už si
to jednou provždy zapamatujme!
53.
Květiny: Bezpodmínečně květinu s sebou, jdeme-li poprvé na zdvořilostní
návštěvu do rodiny své dívky! A nezapomeňte: květiny předáváme
rozbalené, s výjimkou orchidejí a jiných křehkých květů, balených do
průhledných slídových krabic.
54.
Dostali jsme dárek? Je nezdvořilé poděkovat, dárek nerozbalit a
odložit. Požádejme dárce o svolení, je-li možno nahlédnout, chvíli se
dárkem těšme a znovu poděkujme, i kdyby se nám přinesená věc nelíbila.
To není přetvářka, ale zdvořilost!
55.
Hosté u nás doma? Pozvali jsme je na oběd? Na večeři? V tom případě je
třeba, aby - až je pozveme ke stolu - byl už před nimi naservírován
alespoň základní talíř. Odcházejí? Ať si dveře otevřou sami. Jinak by to
vypadalo, že hosty vystrkujeme už ven.
56.
Maličkosti při jídle: Maso servírujeme vždy vpravo, přílohu vlevo na
talíř, omáčku do manipulačního volného prostoru vepředu. Polévkový talíř
při dojídání vykláníme od sebe. Že do polívky nefoukáme, ví snad přece
jen už každý.
57.
Signalizace pomoci příborů: Pokračujete-li v jídle a obáváte se, že by
číšník předčasně odnesl talíř, zkřížíme příbory na talíři. Učiníte-li to
ovšem na prázdném talíři, pak číšníkovi říkáte, že buď nevíte, co to
znamená, anebo chcete přidat.
58.
Musíte-li příbor odložit, nikdy jej neopírejte o strany talíře. Vložte
vidličku i nůž dovnitř. Signál "konec jídla": příbor položte šikmo přes
talíř, zleva dolů doprava. Použitý ubrousek nikdy neházejte do
popelníku!
59.
Chceme-li o někom říci, že je labužník, neříkejme, že je gourmand (čti
gurmán), neboť takový člověk je ve skutečnosti spíše gourmet (čti
gurme). Ve francouzštině je totiž gurmán vyložený jedlík čili žrout, a
ne labužník!
60.
Víno: Bílé víno nedoléváme! Důvod: je chlazené, během jídla se zahřívá,
doléváním by se míchaly dvě rozdílné temperatury. Červené víno má
naproti tomu teplotu pokoje, a může se proto dolévat.
61.
Maličkosti v kavárně: Sedí-li u stolku dva, muž a žena, je
společenštější sedět proti sobě, třebaže příjemnější je sedět vedle
sebe. Pozor! Kávová lžička je na míchání, a ne na ochutnávání.
62.
Nápoje: Pivo má být vychlazeno na 7-8°, bílé víno na 12°, nikdy však ne
pod 10°, neboť potom neuvolňuje aromatické látky. Červené víno má mít
teplotu okolo 16°. Limonády a ovocné šťávy: s ledem k osvěžení 3-6°, k
pití 8-10°.
63.
Teplé pokrmy: Jak se lidově říká, má se z nich kouřit. Teplem se totiž
nejlépe uvolňují aromatické látky. Většina pokrmů má mít při výdeji
teplotu kolem 60-70°, neboť po zchladnutí pak mají při jídle asi 30-40°.
64.
Nezapomínejte blahopřát k výročím, a to ani rodičům! Znáte výročí
svatební? Po 10 letech manželství - svatba cínová, po 15 letech - svatba
křišťálová, po 20 - svatba porculánová, po 25 - svatba stříbrná, po 50 -
svatba zlatá, po 60 - svatba diamantová.
65.
Maličkosti se sklenou v ruce: Skleničku bereme do ruky vždy co nejdále
od místa, kde se dotýkáme ústy. To by se nezakrývala barva nápoje.
Sklenky s nožičkou držíme za horní část této nožičky a kalíšek podpíráme
zdola ukazováčkem.
66.
Zmatky u dveří: Platí zásada, že je-li naše poskytnutí přednosti vstupu
do dveří odmítnuto a přednost je naopak nabízena nám, přednost už znovu
nedáváme a s díky vejdeme první. Jinak lidé u dveří vypadají jak herci z
grotesky.
67.
Ošklivá rada dívkám, které chtějí vypadat krásně: Snažte se ve
společnosti stát vždycky vedle té nejošklivější dámy. Tak to s úspěchem
dělávala jedna ze známých královen krásy.
68.
Oblékání: Statistiky světových velkoměst prokazují, že dvě třetiny
vražd z vilnosti byly spáchány na ženách, které se velmi výstředně
oblékaly. Drahé dívky, počítejte s tím, že zákony matematiky se
nevyhýbají ani Praze nebo Bratislavě!
69.
Jednou z nejčastějších potíží při představování je zapamatovat si nová
jména. Proto radu k nezaplacení: Chcete-li, aby vám něčí jméno utkvělo v
paměti, opakujte je při hovoru od samého počátku tak často, jako to
slušnost dovolí.
70.
Žádáte někoho o něco? Čiňte tak vždycky v podmiňovacím způsobu! Ne
tedy: "Podej sem to kladivo!" Ale: "Mohu vás požádat o trochu cukru?"
"Byl byste tak laskav a půjčil mi kladivo?" Příkaz otázkou je účinné
kouzlo!
71.
Pozor na nezdvořilé vysvětlivky: "Sedněte si, madam, vždyť už jste
stará!" "To jsem rád, že jsi přišel, beztak bych se dneska nudil." "Jen
jez, člověče, nebo se nám to zkazí!" "Kdykoli vás potkám, vzpomenu si na
tu ježibabu domovnici. Jste si tak podobné!"
72.
Uberte na svém klevetnictví! Pamatujte, že včela sedá jen na vonné
květy, zatímco moucha i na zapáchající trus. Totéž platí o lidech. Drby a
klevety jsou jako bumerang. Hodíte po někom, a bumerang se vrátí zpět.
Uvědomte si laskavě, že ke klevetnictví je třeba dvou: toho kdo mluví, a
toho, kdo naslouchá!
73.
Je-li někdo v kritické situaci, která mu je trapná, mrkněte na něj nebo
se s porozuměním povzbudivě usmějte, aby nabyl přesvědčení, že nalezl
oporu ve své nesnázi.
74.
Žádá-li vás žena, abyste upřímně řekl, jak se vám líbí její nové šaty,
neříkejte: "Jsou docela hezké". Zvláště ne, líbí-li se vám doopravdy.
Vyjádřete jí svůj obdiv vřelými slovy. A jestli se vám nelíbí, proboha,
mlčte! Pochvalte aspoň "rozkošné knoflíky".
75.
Umět hezky přijmout chválu je téměř stejně těžké, jako ji vyslovit.
Málokdy máme oprávněnější pocit, že jsme jednali pošetile, než když
hloupě odpovídáme na něčí pochvalu. Nesnažte se proto odpovídat
duchaplně nebo oplácet chválu. Stačí prosté´: "To jsem rád, že se ti
(šaty, obraz, dárek) líbí".
76.
Zvyk vyslovovat chválu, upřímnou chválu, prospívá mnohem víc nám než
tomu, komu je chvála určena: Náš prospěch spočívá v tom, že se učíme
zapomínat na sebe tím, jak si se sympatiemi uvědomujeme své bližní.
77.
Nejlepší metoda, jak udělat dojem na nového známého, je umožnit mu, aby
on učinil dojem na nás. Vlastní zájmy stranou! Dovolte protějšku, aby
se vám mohl odhalit. Rozehřeje se pro vás a odejde s pocitem, jak je
rád, že se s vámi seznámil.
78.
Člověk, který působí dojmem nepřístupnosti, ve skutečnosti usiluje o
pocit sebevážnosti a touží, aby se s ním mluvilo. Uvnitř reaguje. Téměř
každá vaše poznámka ho zajímá. Oceňuje vaši pozornost. Vězte, že možná
bude o setkání s vámi přemýšlet ještě dlouho potom, kdy vy si ani
nevzpomenete.
79.
Řekne-li vám někdo nějakou lež a vy se rozhodnete pokárat ho za to, měl
byste si nejdříve uvědomit, že také vy jste vinen: Lhal by vám bližní,
kdyby ho vaše povaha nezrazovala od upřímnosti?
80.
Představujete-li lidi, kteří se navzájem neznají, dejte oběma stranám
příležitost k navázání rozhovoru. Nestačí: "To je pan Novák." Lepší je:
"To je náš starý soused Novák, právě se vrátil z dovolené v Jugoslávii."
81.
Špatný společník vypravuje, kam pojede, co tam hodlá dělat, co si míní
přivézt, atd. Dobrý společník vzbudí zájem všech členů společnosti tím,
že se táže na jejich mínění, prosí o rady, namísto aby hovořil jen a jen
o sobě.
82.
Mějte někoho hodně rád! Normální člověk potřebuje dát průchod svým
citům. A mějte zároveň nějakého důvěrníka, jemuž můžete věřit natolik,
aby byl s to vyslechnout vše o vašich nesnázích, hanebných činech i
nejroztodivnějších myšlenkách.
83.
Padne-li na společnost tíživé, trapné ticho - otažte se na něco. Na
cokoli! I nicotná otázka může oživit rozhovor. Zběhlost v dávání otázek
je rovněž užitečná, jestliže vám někdo položí trapnou otázku, nebo
potřebujete-li získat čas.
84.
Žertují-li druzí na váš účet, bavte se s nimi! Snažte se dát denně
alespoň jednomu člověku příležitost udělat vtip na váš účet. Jemu to
dodá sebevědomí, vám osobní pružnost.
85.
Chcete-li poctivě a obratně zacházet s lidmi, chovejte se k nim hodně
přátelsky, a to nikoli proto, že jich chcete využít ve svůj prospěch,
nýbrž protože víte, že každý dostal od života množství ran a v duchu
touží po projevech přátelství.
86.
Pamatujte, že nikdo si není zcela jist svou hodnotou a každý podvědomě
touží i po sebenepatrnějších důkazech ocenění. A proto, mluví-li s vámi
někdo, tvařte se zaujatě, odpovídejte na žert žertem, říkejte
"nashledanou" srdečně a dívejte se přitom druhému do očí.
87.
Všimnete-li si, že něčí kousavá poznámka ranila city člena společnosti,
obraťte se po chvíli k němu, jako byste nezpozorovat, že mu bylo
ublíženo, a vtáhněte jej znovu do rozhovoru.
88.
Nikdy neočekávejte projevy vděčnosti za své hezké jednání. Ušlechtilá
povaha si není vědoma závazků druhých za to, co dobrého v minulosti pro
ně vykonala. A hlavně obdivujte své přátele, nebojte se jejich zrady,
vcelku je člověk tvor dobrý a velmi jemný. Nakonec: Hledejte to lepší v
sobě i ve svých bližních!
Žádné komentáře:
Okomentovat