Josefovskou vzácností byl zakladatel hotelu Veselý. Získal si pro svou neobyčejnou tloušťku téměř světovou pověst a lidé se na něj chodily z daleka dívat. O jeho tloušťce, přímé a srdečné povaze se vypráví ještě dnes.
Jednoho času se soukeničtí mistři rychnovští, jejichž živnosti byly právě ve znamenitém rozkvětu, vraceli z dobrého jarmarku a zastavili se právě U Veselých. Hostinský se pro svoji tloušťku nemohl volně pohybovat, proto stále seděl v šenkovně v lenošce pod stolem, do něhož musel být vyříznut polokruh, aby jeho veliké břicho mělo místo. Ale veselí soukeníci si umínili, že chtějí mít zvláštnost, že jim musí Veselý sám posluhovat. Přívětivý hostinský k tomu svolil a při jejich hodování celou společnost obsluhoval. Ale když přišlo placení, podal Rychnovákům písemný účet, ve kterém nápoje a jídla byla počítána obyčejnou cenu, ale za osobní posluhu žádal 60 tvrdých tolarů, jakožto honorář za svoji obtížnou práci. Rychnováci protáhli sice obličeje, ale nakonec museli žádanou cenu zaplatit. Podruhé již jeho obsluhy nežádali.
Častým hostem hotelu Veselý býval ředitel pevnosti, podmaršálek Faus, známý svojí hrubostí a přísností. Jednou seděl rozmrzele u stolu, jezdeckým bičíkem nervózně poklepával na vyleštěnou holínku jezdecké boty. Náhle se bystře podíval na Veselého, který mu právě přinesl novou sklenici vína a prohodil: "Poslyšte, ani byste nevěřil, jakou bych měl radost, kdybych vám mohl dát teď vysázet pětadvacet." A škodolibě se usmál. Veselý však pohotově odpověděl: "Excelence, kdybyste dal mně vysadit pětadvacet, měl byste z toho radost jen vy sám. Kdybych ale mohl dát já vám vysadit pětadvacet, tu by měla radost celá posádka."
Nectné a utrhačné huby o Veselém vypravovaly, že v horkých letních dnech, musel sedat ve sklepě v chládku. Do jeho vesty a kalhot se prý pohodlně zapnulo pět dospělých mužů.
Tento skutečně široký způsobil po smrti svým pozůstalým značné starosti. Podle poznámky v úmrtní matrice vážil 204 kilogramy, na hřbitov nebyl vezen jako obyčejný smrtelník na pohřebním voze, ale musela být půjčena dělostřelecká lafeta, protože se prý báli, že by se obyčejný vůz pod ním prolomil.
Dnes tohoto muže jako Širokého z pohádky připomíná v Josefově dům, kde se stále říká hotel Veselý a několik osobních památek v muzeu. Jeho podobizny byly za jeho života a ještě mnoho let po jeho smrti prodávány po jarmarcích s nápisem: "Martin Veselý, český hospodský".
Žádné komentáře:
Okomentovat