Když jsem pročítal kapitoly psané p. V. Exnerem "Ze staré Jaroměře"vybavil se mi před zraky obrázek jaroměřského náměstí před šedesáti lety. Provedu vás proto dům od domu a povím vám, kdo byl tenkráte v jednotlivých domech "domácím pánem" a jaké obchody a živnosti v tom čase jsme na náměstí měli.
Začal bych tedy od kostela sv. Mikuláše. Hned vedle stojí stará škola, zařezávající se svou stavbou do půdorysu kostela. Zde učili jsme se psát a počítat, ach kde jsou již ty časy…
Vedle školy dům p. Koláčka. Tenkráte tam měl obchod p. Pilbauer - prodával deštníky a různé dětské hračky. Stále mám před očima červenobílé paraple, které viselo nad vchodem. Další dům manželů Kalistových. V něm měl sídlo p. Juliš, řezník, který se potom řeznické živnosti vzdal a měl hotel "U černého koně". Vedle v domě sl. Šlosárkové, byl p. Šlosárek, klempíř, velmi zasloužilý a veřejně činný pracovník. Následuje dům pí Emlarové. Zde měl malý krámek p. Čermák. Obchodoval se skleněným zbožím. V druhém krámě měl p. F. Emlar prodej ušitých obleků. Byl dlouholetý a zasloužilý předseda pivovaru. Vedle v domě p. Prokeše, řezníka, měl obchod se sukny p. Kupka a v druhém krámě byl kupec Marek, který se ale brzy odstěhoval do Prahy, kde měl velkoobchod, který asi dnes vede již jeho syn.
V sousedním domě, kam se šlo po schodech, byl speciální obchod se svícemi a vyprávělo se, že u vchodu visící reklamní svíce se jednou ztratila a že ji dostal tehdejší zádušní radní o hromnicích. Ve vedlejším domě, který patřil p. Čeňkovi, se od nepaměti vařilo mýdlo a různé voňavky. Kolem obchodu, který zde byl, jsme jako děti rádi chodily, protože to zde příjemně vonělo.
"U modré hvězdy" byl uzenář p. Lorenc, který byl mistrem ve svém oboru - hlavně párky šířily slávu jeho umění. V druhém krámě, který má nyní sl. Dušková, byl módní závod p. Fuchse. Pokud se pamatuji dlouho zde v Jaroměři nebyl, odstěhoval se, neznámo mi kam.
V lékárně, kam se tentokráte chodilo po několika schodech byl lékárník Halla, který měl za choť dceru p. Ericha, Jejich syn byl za prvé republiky konsulem.
"U zlatého beránka" - dnes dům zlatníka p. Fejtka - byl obchod Johanny Haasové. Prodávala dámské klobouky, které sama zhotovovala. Tenkráte jsme takové odborníci říkali "pucérka". Ve druhém krámě v témže domě měl p. Šimáček knihařství. Později p. Výšek, řeznictví, který se stal potom manželem J. Haasové a vedl též i hostinec "U zlatého beránka".
V hotelu "U dvou jelenů" byl galanterní obchod p. Münzra, nyní módní závod p. Svobody. Ve druhém krámě, který slouží za výklad, byl kloboučník Ibler. V hostinci "U černého koně" - tenkráte to nebyl hotel - měl v jednom krámě pan Kuhn pekařství. Prodával dvě housky za tři krejcary. Před tím byly po dvou krejcarech za kus. Tam co má dnes p. Juliš výčep piva, byla za mých mladých let spíž.
Radnice, ta nedoznala velkých změn.
Vedle "U zlatého anděla" - nynější Prvoděv, býval hostinec a v něm hostinský k pohledání. Byl to "veselá kopa" ten pan Kudrnáč. Stále sháněl různé žertovné příhody pro obveselení hostí. Jednou sezval všechny muže z Jaroměře a širokého okolí, kteří měli pokřivenou páteř a chtěl je pohostit. Ale špatně to dopadlo. Jeden pochopil, že jsou sezvaní pouze ze žertu, šel domů - byl to p. Geltner - a vrátil se s bičem. Jak to s veselým hostinským Kudrnáčem tenkráte dopadlo nevím, ale mluvilo se o tom dlouho.
Dále pak jest ulice, nynější Stalinova třída. Byly zde před lety sbourány tři domy. Tím jeví se nám náměstí otevřené k chlapecké škole. Za mého mládí již ulice zde stávala.
Přecházíme na druhou stranu ulice. Zde prvý dům vlastnil p. Beckman - nyní dům p. Dr. Konečného - kde je mlékárna, byl obchod kůžemi. Po čase si p. Beckmann koupil továrničku tuším v Předměřicích. Vedle v domě p. Drašara byl obchod s látkami p. Picka. Byl to velmi pěkně zařízený obchod. Mně se v krámě nejvíce líbily ozdobné sloupy podpírající klenutí. Tyto sloupy jsou tam podnes. Později zde byla modistka p. Anna Stehlíková. Kdo byl v druhém krámě se již nepamatuji, jen vím, že později tam měl konfekční zboží p. J. Janoušek. Nyní v celém traktu jest módní závod p. Drašara.
Dům sklenáře p. Španiela, vlastnil tenkráte otec nynějšího majitele. Dům Šenkýřův držela matka pí Šenkýřové a v krámě pokud se pamatuji prodával p. Jaroslav Šenkýř vambereckou uzeninu. Dům ve kterém jest nyní nožíř Kovář, byl zlatníka p. Kroupy. Prodával samé krásné zlaté a stříbrné šperky a ne "trupetengold" jak se tenkráte říkalo méně hodnotnému zboží.
Vedle byl dům p. Polického. Byl učitelem na zdejších školách a mimo jiné též předsedou pivovaru. V jeho domě měl uzenářský obchod p. Tylš. Nyní tento dům patří cukráři p. Vernerovi. V sousedním domě, měl obchod sukny a krejčovský závod p. Studený. Nynější dům p. Marvána, řezníka. V domě "Hotel pošta", co je nyní obchod pí Mahelové, byl poštovní úřad. Přes chodbu, šekový úřad a v prvém poschodí - telegraf. Dědičným poštmistrem byl p. Baudy, zakladatel Sokola, funkcionář záložny a člen mnoha jiných místních institucí. Jeho syn Milán nepůsobil dlouho jako poštmistr. Svá privilegia přenechal státu. Tenkráte se platilo za donášku psaní 2 krejcary, z lístku 1 kr. Můj tatínek četl noviny "Pražský deník" stály 1 kr. Za mých mladých let se tak často, by takřka denně nepsalo jako nyní. Proti dnešku, měli to tenkráte pošťáci celkem "fešácký život".
V domě sl. Rejchrtové byl smíšený obchod a obchod se železem p. Lindy. Nyní jest tam lahůdkářství p. Bitnara. Ve vedlejším domě, p. Dr. Rejchrta byl zlatník Kremple, nyní pan Miška. Dále byl dům "U bílého lva". Tam byl krám p. Frankensteina. Tento dům koupil od p. Exnera p. Münzr a zařídil tam na jaroměřské poměry velký galanterní obchod. Vedlejší dům patřil p. Pečenému, nepamatuji se kdo byl dříve před materialistou p. Novákem. V druhém krámě, kde jest nyní Jepra, byl řeznický krám p. Pečeného, který vyráběl výborné uzeniny. Chodili jsme si k němu pro čerstvé buřty. Kdepak, to byla láce a ta pochoutka - kus za 5 kr.
V dalším domě, byl pekařský krám p. Skořepy. Rozvážel chléb do okolních vesnic. Nyní jest zde p. Hofman. Další dům, byl p. Žežulky - nyní u Půrů. V sousedním domě, byl pan Schmidt, hodinář, byl to dům p. Šoba. Tento byl účetním u kupce A. P. Zouzala. Další dům byl p. Justa, cukráře. Jmenované dva domy - totiž p. Šoby apod. Justa - odkoupila firma Baťa, která je sbourala a na jejich místě vystavěla svůj prodejní dům. Vedlejší dům, byl p. Marvána, řezníka. Další pak dům, byl kupecký velkoobchod firmy A. P. Zauzal. Tyto domy vykoupila spořitelna a vybudovala zde svůj palác. Býval zde hostinec "U labutě" zvaný též "Beseda". Bývaly zde pořádány plesy. Pamatuji se na jeden. Byl uspořádán velký průvod, ve kterém vezli na ozdobených vozech jeleny, v kleci medvěda, naše jaternice jako radikální prostředek proti chřipce. Jiný vůz znázorňoval mlýn, kde se přemýlaly staré babičky na mladá děvčata. A konec? V sále bylo upravené peklo, kde čerti z okrášleného ohnivého otvoru skákali přímo k tanečnicím. Ach, uměli se ti naši předkové veselit.
Vzpomínám si dále - v "Besedě". Naproti byl mlýn p. Landy. Nyní jest zde pošta. V tomto domě byl průchod na Vale. Nynější odlehčující silnice měla býti vytvořena rozšířením valské cesty. Později bylo od toho upuštěno a silnice přeložena o kus dále. Vedlejší dům, nyní p. Schmidta, hodináře, v krámě, kde je pí Tomášková měl prodejnu čepic p. Kolářský. Ve druhém krámě, nyní prodejní místnost p. Schmidta, hodináře, byl výčep lihovin, kde se ponejvíce zdržovali lidé bez stálého zaměstnání. Sem jsem chodil vždy někoho shánět, kdo by nám odnesl uhlí. Další dům vlastnil p. Stárek. Tenkráte zde v jednom krámě měl p. Stárek krupařství, později zde byl cukrář p. Rohn. V dalším menším krámku v tomtéž domě byla holírna p. Rohna. Nyní jest zde revisní kancelář p. Duška.
Vystupujeme po schodech na podsíň. Zde v rohovém krámě prodával mýdlo p. Valášek, velmi zasloužilý velitel hasičů. V dalším domě byl obchod p. Stárka krupaře, dědečka to nynějšího majitele. Následuje dům pí Jindř. Andrové. V krámě, kde jest nyní p. Koleta, sklenář, prodávala umělé květiny a věnce. Nyní jest majitelem tohoto domu p. MUDr. J. Loužil.
Ve vedlejším domě, tam co má nyní obchod p. Michálek, byl řezník Rydl. V dalším domě, v místnostech kde jest nyní pojišťovací kancelář pana Jana Kuběnky byl obchod pana Matyse se střižním zbožím. Tenkráte se všeobecně říkalo - "Kšeftuje se šnitvor". - V druhém krámě, v tomtéž domě bylo hokynářství paní Chmelíkové. Sousední dům, který jako předešlý jest majetkem záložny, měl kupecký obchod p. Malina. Byl to zeť p. Bukovského. Později se odstěhoval k pivovaru, kde ve vlastním domě si zařídil pěkný obchod, který vede nyní jeho syn. V druhém krámě byl obchod látkami. Myslím, tomto domě byly kráma dva. V druhém byla trafika. Jan Rykrt svůj obchod hokynářský, přestěhoval do tohoto domu v roce 1875 z domu p. Maliny od kostela, kde obchod provozoval od r. 1866. Po ohni, před 50 lety dům přestavěl a ze dvou krámků, které tam dříve byly udělal jeden a přestavěl ještě jedno patro.
Sousední dům, nyní pí Špringrové, která jest dcerou po zemřelém Dr. V. Paulovi, který se zlatým písmem zapsal do dějin jaroměřského musea, patřil dříve p. Ottovi. Kde má nyní obchod módním zbožím pí Smutná, za mého dětství bylo soukenictví p. Ing. Otty. Kupovala se zde vlna a ve strouze jdoucí pod domem se prala. Protože potřebovali ku praní vlny moč, byl v chodbě tohoto domu veřejný záchodek, který byl ještě dlouho vyhledáván ačkoliv v pozdější době byl zrušen, poněvadž praní vlny přestalo.
Pak jest dům sl. Krieglerové. Má dva krámy. V krámě, kde prodává p. Brtva textil, byl toho času holič Drozdík, který se z Jaroměře odstěhoval neznámo kam. Ve druhém krámě, kde jest nyní papírnictví pí Zd. Jiráskové, měl sklad p. Münzr.
Další dům jest pana Kočvary. Jeho otec měl zde smíšený obchod a trafiku. Ve vedlejším domě pí Mikšové, měl obchod dle mé paměti p. Kuhn, cukrář a ve druhém krámě byl klempíř Pospíšil. Chodili jsme k němu jako kluci, když jsme si hráli na vojáky a on nám velmi ochotně razil z plechu hvězdy, kterými jsme se navzájem dekorovali. Následuje dům p. Krále. Patřil dříve pí Patrné, matce jaroměřského spisovatele J. Patrného, který napsal divadelní hru: "Muži nestárnou", která byla i zfilmována a s velkým úspěchem promítána ve zdejších biografech.
Ve vedlejším domě, který patří p. Hanzlíkovi, kartáčníku, pamatuji jen p. Vláška, mydláře, kdo tam byl dříve před ním, již dnes nevím. Ve druhém krámě, byl kloboučník p. Keller, otec nynějšího okresního osvětového inspektora p. V. Kellera.
A ještě jest zde dům p. V. Schuha, který má v přízemí dva krámy. Dříve patřil knihaři Malinovi. V jednom krámě byl obchod stuhami sl. Volánkové a ve druhém působil sám majitel domu, p. Malina, knihař. - Konečně poslední dům na náměstí patří pí Kutmanové. Zde měl obchod s látkami p. J. Puš, jak dosud na oprýskané omítce je znáti jeho firma. Vystřídalo se zde několik obchodníků a nyní tento krám jest k pronajmutí.
© 1930
Žádné komentáře:
Okomentovat