1. Nepřekonatelné překážky si mnohdy jen vymýšlíme, abychom nějak omluvili, že nám chybí vůle.
2. Aby byl člověk šťasten, musí mít to, co si pod štěstím představuje, a ne to, co si pod ním představují jiní.
3. Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.
4. Moudrého učiní šťastným docela málo; pošetilého nic na světě. Proto jsou téměř všichni lidé nespokojeni.
5. Není člověka, který by chtěl, aby ho někdo znal skrz naskrz.
6. Je mnohem snazší poznat člověka vůbec než jednoho jediného člověka zvláště.
7. Mají-li spolu lidé dobře vycházet, je nezbytné, aby si každý zachoval svoji svobodu.
8. Aby člověk mohl odpovídat za své činy, měl by mít nejdřív možnost odpovídat za svůj osud.
9. Ani celá armáda těch, kteří mluví, nezmůže jednoho, který jedná.
10. Slovy můžeš zatajit, co chceš. Skutky tě prozradí.
11. Lidé se chvástají velkolepými činy, i když za ně nemohou jejich velkolepé plány, nýbrž jen náhoda.
12. Nikdy se člověk tak nezesměšní vlastnostmi, které má, jako těmi, které předstírá.
13. Leccos bychom si tak náruživě nepřáli, kdybychom věděli, co si to vlastně přejeme.
14. Snazší je potlačit první přání než uspokojit všechna, která po něm budou následovat.
15. Skromností člověk obratně naznačuje, že má ještě mnohem víc předností, než se o něm říká.
16. Člověk se vždycky zdá jako stvořený pro jiné povolání, než vykonává.
17. Velký talent nemůže mít malý člověk.
18. Kdo zná svoje schopnosti, nezná svoje srdce.
19. Maličkosti zraňují jen malé lidi. A jen malí chtějí nahoru.
20. Velké činy velkých lidí nebývají výsledkem jejich velkých schopností, nýbrž obratností, s jakou dovedli uplatnit ty malé.
21. Máš-li správný talent, budou tě ctít hlavy. Máš-li správnou hvězdu, budou tě ctít davy.
22. Hádky by netrvaly tak dlouho, kdyby křivda byla jen na jedné straně.
23. Nejčastěji se mýlí ti, kdo nepřipustí, že by se kdy mohli mýlit.
24. Pravda nepůsobí tolik dobrého, kolik zlého natropí její důsledky.
25. V lásce je člověk někdy méně nešťastný, dokud se mu lže, než když se mu řekne pravda.
26. Člověk si uchová první lásku, dokud nepřijde druhá.
27. Ten, kdo opravdu miluje, nepozná téměř nikdy, kdy ho druhý přestal milovat.
28. Pravý muž se může zamilovat jako blázen, ale ne jako hňup.
29. Největší zázrak lásky spočívá v tom, že se člověk na čas přestane ohlížet za jinými.
30. Je nemožné milovat podruhé, co už člověk skutečně milovat přestal.
31. V lásce považujeme každou nicotnost od druhého za velkou zpronevěru, a vlastní velkou zpronevěru za nicotnost.
32. Láska dovede z génia udělat tupce a z tupce génia.
33. Vady svých lásek vidíme až po vystřízlivění.
34. Svou pravou lásku si člověk uvědomí nejlíp, když se vrací ze záletů.
35. V lásce nejvíc pochybujeme o tom, čemu nejvíc věříme.
36. Nejsou na světě lidé, kteří by se nestyděli za to, že se milovali, když už se nemilují.
37. S láskou je to jako s ohněm: plane, jen když se do ní dmýchá. Uhasne, jakmile přestane doufat nebo strachovat se.
38. Příležitostné lásky se ve všem podobají lásce opravdové, až na to, že to není láska.
39. Je rozhodně snazší vzplanout láskou, když člověk nemiluje, než se jí zbavit, když miluje.
40. Nic není tak přirozené a zrádné jako myslet si, že jsme milováni.
41. Kdo prožil velkou lásku, je do konce života šťasten i nešťasten, že se z ní vyléčil.
42. Nejobtížněji se lidé rozcházejí, když už se nemilují.
43. Láska propůjčuje své jméno i vztahům, s nimiž má společného asi tolik co král s králíkem.
44. Vzpírat se lásce předem je často větší trýzeň než její muka potom.
45. Jestliže člověk miluje příliš, těžko pozná, kdy ten druhý už nemiluje vůbec.
46. Každá vášeň nás vede k chybám, ale láska k těm nejtrapnějším.
47. Když jsme se nabažili lásky, uvítáme, stihne-li nás nevěra. Zprostí nás naší vlastní věrnosti.
48. Milovaná bytost má nad námi větší moc než my sami.
49. Ve svazku tak nejistém, jako je láska, je jedno zaručeně jisté: Oč méně člověk miluje, o to víc je milován.
50. Některý člověk se má tak rád, že si i v lásce vystačí se svým vlastním citem a vůbec k němu nepotřebuje toho, koho miluje.
51. Stálost v lásce nezasluhuje ani chválu ani odsouzení. Dokud cit trvá, nedá se odvolat, a když přetrvá, nedá se vyvolat.
52. Taková věrnost v lásce, ke které se musíme nutit, nemá větší cenu než nevěra.
53. Žádná maska nemůže nadlouho zakrýt lásku, jestliže je, a předstírat ji jestliže není.
54. Opravdové přátelství je ještě vzácnější než opravdová láska.
55. Pověz mi, s kým se stýkáš, a já ti povím, kde se s ním budeš chlubit a co na něm budeš chtít.
56. Vždycky máme rádi ty, kdo nás obdivují, ale ne vždycky ty, které obdivujeme my.
57. Stiskneme-li nepříteli ruku k smíru, pak jen proto, že v ní drží zbraň mocnější, než je naše.
58. Je těžké mít rád někoho, koho si nevážím; ale ještě těžší je mít rád toho, koho si vážím víc než sebe.
59. Nikoho nemilovat je větší neštěstí než nebýt nikým milován.
60. Kouzlo novosti setře vady v čerstvých vztazích stejně jako dlouhý zvyk v těch starých.
61. Proč předpokládáš, že někdo zachová tvoje tajemství, když jsi je sám nedokázal zachovat?
62. Sdílnost je z největší části jen touha po obdivu a soucitu.
63. Skutečnost, že o sobě hovoříme s takovým potěšením, by nás měla upozornit, že nás ostatní sotva s takovým potěšením poslouchají.
64. Dobře mluví jen ten, kdo řekne všechno, víc, než je třeba, a nic víc, než je třeba.
65. Říci málo slovy mnoho je znakem velkých duchů, právě tak jako neříci mnoha slovy nic je znakem těch malých.
66. Vhodně mluvit není tak těžké jako vhodné mlčet.
67. Kdybychom se nechtěli vynášet, mnoho bychom toho nenamluvili.
68. Když sám žádné názory nemám, brojím aspoň proti těm, které mají druzí.
69. Soucit je k ničemu. Je třeba pomáhat.
70. Podnikaví muži mají u žen mnohem víc úspěchů než ti druzí, a to proto, že většina žen nepodlehne z lásky, nýbrž ze slabosti.
71. První milostné dobrodružství ženy se obvykle počítá až od toho druhého.
72. Jen málokterá ctnostná žena nemá svého údělu po krk.
73. Proto tak málo žen zná přátelství, že se jim zdá suchopárné, když poznaly lásku.
74. Ctnostná žena je poklad, a kdo ho má, udělá dobře, když se s ním nebude chlubit.
75. Jsou ženy, které neměly ani jedno milostné dobrodružství. Ale zřídka se najde žena, která by měla jen to jedno.
76. Jak se mají mladí lidé rozhodnout, čím se chtějí stát, v době, kdy ještě nevědí, ani co jsou?
77. Jestliže jsi neměl porozumění s mým mládím, nečekej, že je budu mít já s tvým stářím.
78. Stáří je tyran, který pod trestem smrti zakazuje veškeré radosti mládí.
79. Je záhodno, aby mladí lidé, kteří vstupují do života, byli buď upejpaví, nebo pitomoučcí. Schopné a smělé vzezření by působilo jako drzost.
80. Na jedné straně máme tak dobrou paměť, že příteli do nejmenších podrobností vypravujeme příhodu, která nás potkala, a na druhé straně si nevzpomeneme, kolikrát jsme mu ji už vyprávěli.
81. Někteří lidé se z nedostatku rozumu řídí aspoň city, aby vůbec mohli jednat.
82. Srdce udělá vždycky čáru přes rozpočet rozumu.
83. Kdo žije bez bláhovostí, není tak moudrý, jak si myslí.
84. Kdekdo si naříká na slabou paměť, ale nikdo na slabou inteligenci.
85. Dělat, co je rozumné a správné, je v každém údobí lidského života především nudné.
86. Nejvíc se nudíme s těmi, s kterými se to nesmí.
87. Opravdu statečný je ten, kdo vykoná i beze svědků, čeho by se odvážil přede všemi.
88. Člověk se nudí skoro vždycky jen s těmi, které nudí sám.
Žádné komentáře:
Okomentovat